Často můžeme od lidí slyšet větu: „Já papíry nepotřebuji, já na výstavy chodit nebudu“. Jsou výstavy pro psy s rodokmenem tedy povinné?
Samozřejmě nejsou a ani většina chovatelů to nevyžaduje od majitelů svých štěňátek. Průkaz původu je něco jako rodný list - potvrzuje, kdo jsou rodiče pejska a díky tomu víte, že si opravdu pořizujete to plemeno, které jste si vybrali. Výstava je povinná v případě, že chceme jedince uchovnit -zařadit fenu nebo psa do chovu štěňat s průkazem původu. A samozřejmě, je to společenská událost, kde se setkáte s přáteli a pozorujete, kam se chov daného plemene vyvíjí.

Je to ale také klání o medaile a ocenění…
Ano. V neposlední řadě, lidé svoje psy vystavují, aby získali potřebné tituly pro splnění podmínek českého šampiona, junior šampiona, veterán šampiona, a dalších. Já osobně se snažím skloubit všechny tři důvody (setkání s přáteli, pozorování chovu, splnění podmínek pro uchovnění, snaha o sbírání titulů) a k tomu ještě považuji výstavy za dobrou formu socializace mladých jedinců.

Jaké možnosti mají úplní začátečníci, kteří dosud psa neměli ani ve svém okolí a rozhodnou se výstavy zúčastnit? Na co by se měli připravit?
Myslím si, že nejvhodnější je najít si v okolí nějaký kurz vystavování psů – handlingu. To je pro psa i jeho majitele nejlepší příprava. Pokud nikdy na výstavě ta osoba nebyla, nedoporučuji zkoušet to bez přípravy. Často z toho vzniknou špatné zkušenosti nejen pro majitele, ale i pro jeho psa. Výstavy jsou za mě poměrně psychicky i fyzicky náročné.

Výstavy reguluje výstavní řád, kde jsou psaná také pravidla, jak psa předvést, aby ho mohl rozhodčí vůbec posoudit. Která to jsou?
Žádná speciální pravidla, jak vystavit pejska, ve výstavním řádu nejsou, jen je potřeba vystavit psa tak, aby ho mohl rozhodčí posoudit. Pod vedením zkušeného trenéra je velmi snadné vyhovět nárokům, které mají rozhodčí na vystavení pejsků. Pes musí běhat klusem na výstavním vodítku vedle svého majitele či vystavovatele. Musí umět stát v takzvaném výstavním postoji, což je trošku vylepšený přirozený postoj psa. Tedy rozhodně nic extra zvláštního, každý pes přeci umí klusat a stát. (usmívá se)

close Výstavní úspěchy sbírá Linda Hondové nejen na domácí scéně, ale po celé Evropě. Její svěřenci se opakovaně mohou pochlubit tituly Světový vítěz, Vítěz výstavy či Evropský vítěz. Foto: se svolením Lindy Hodové, Jana Bendla a Martiny Trávničkové. info Zdroj: Deník/Kamila Minaříková zoom_in Výstavní úspěchy sbírá Linda Hondové nejen na domácí scéně, ale po celé Evropě. Její svěřenci se opakovaně mohou pochlubit tituly Světový vítěz, Vítěz výstavy či Evropský vítěz. Foto: se svolením Lindy Hodové, Jana Bendla a Martiny Trávničkové.

Výstavní postoj ale musíme psa asi naučit. K čemu slouží?
Rozhodčí při něm posuzují anatomické vlastnosti psa. A dá se na něm mnoho vylepšit, srovnat spoustu nedokonalostí – prodloužit krk, narovnat vbočenější končetiny. I když je potřeba si uvědomit, že úplně křivou nohu nebo moc propadlá záda nenapraví žádný postoj. Špatný výstavní postoj ale dokáže i hodně zkazit. Dobrý vystavovatel dokáže i z průměrného psa udělat krásného šampiona a stejně tak obráceně, dokáže nezkušený vystavovatel pokazit výstavní postoj psovi, který nemá anatomické vady.

Následuje také kontaktní kontrola…
Pes se musí nechat prosahat – ocas, tělo. U kluků je to také kontrola varlat. Další povinnost je kontrola chrupu.

Není to pro rozhodčí trochu nebezpečná disciplína? Nechají si psi koukat do tlamy od cizího člověka?
Nebezpečné to je ve chvíli, kdy vlastní majitel svého psa nezvládá. Majitel může zuby ukázat rozhodčímu sám - někdy je to lepší, protože bohužel ne každý rozhodčí umí kontrolovat zuby psům tak, aby jim to bylo maximálně pohodlné. Pro mě je kontrola chrupu věc, kterou by měl každý člověk se svým psem trénovat bez ohledu na to, zda se na výstavu chystají, či nikoli. Každý pes ať už malý nebo velký, s rodokmenem či bez něj, by si měl nechat od svého majitele zkontrolovat zuby, včetně otevření tlamy. Považuji to za jednu ze základních ovladatelností psa.

Baví psy vystavování? Není to jen úlitba v poslušnosti pánům?
Určitě to psy dokáže bavit, když jim z toho majitel dokáže tu zábavu udělat. Poměrně často se na svých trénincích setkávám se psy, kteří měli na začátku své výstavní kariéry špatnou zkušenost, která se s nimi táhne už nějakou dobu a majitelé, i třeba zkušení chovatelé) si nevědí rady. Velmi záleží na tom, jak moc v sobě pes má tu špatnou zkušenost zarytou, ale ve většině případů se mi povedlo psům i jejich majitelům pomoct, i když to byla často dlouhá cesta. Je tedy lepší od začátku dělat vše pod dobrým vedením a pak to baví psa i majitele.

Výstavy jsou soutěžní klání o tituly. Jsou pro budoucí majitele šampionáty rodičů ukazatelem kvality potomků?
Myslím si, že ano, nicméně by to rozhodně neměl být jediný parametr, jak poznat dobrého chovatele. Vzhled, anatomie je jen jedna součást psa. Další nedílnou částí psa je zdraví a povaha. U plemen s pracovním, či loveckým využitím je důležitá nejen povaha, ale i vlohy pro práci ke které bývají využíváni a úspěšnost při skládání zkoušek. I když je pro mě vzhled u psa velmi důležitý, vždy by mělo být na prvním místě při výběru psa zdraví, pak povaha a vzhled až jako poslední.

close Výstavní úspěchy sbírá Linda Hondové nejen na domácí scéně, ale po celé Evropě. Její svěřenci se opakovaně mohou pochlubit tituly Světový vítěz, Vítěz výstavy či Evropský vítěz. info Zdroj: se svolením Lindy Hodové, Jana Bendla a Martiny Trávničkové. zoom_in Výstavní úspěchy sbírá Linda Hondové nejen na domácí scéně, ale po celé Evropě. Její svěřenci se opakovaně mohou pochlubit tituly Světový vítěz, Vítěz výstavy či Evropský vítěz.

Vy sama jste úspěšná chovatelka a handlerka, která se svými svěřenci posbírala šampionáty po celé Evropě. Zkušenosti předáváte jako trenérka na kurzech, kde učíte vystavovatele postoj, klus, kontrolu. Jak často napravujete ale i špatnou výchovu?
Velmi často a velmi často se nejdřív musí zapracovat na pochopení mezi pánem a psem. Majitelé si stěžují, že je pes nechce vnímat, ignoruje ho či stávkuje. Někdy tím pes ukazuje na nějaký problém, který ho trapí a majitel jej nevidí. Snažím se tedy lidem pomáhat nejen s přípravou na výstavu, ale i s komunikací s vlastními psy a jejich vzájemnému porozumění. Mám radost, jak se mým svěřencům daří a díky kurzům mají společný život o něco snazší a příjemnější.

Lekce handlingu jsou tedy přínosné i pro dvojice, které na výstavu jít nechtějí?
Rozhodně si myslím, že ano. Spousta psů se díky tréninkům naučí, jak správně chodit na vodítku i mimo výstavní kruh a netahat. Osvojí si návyk kontrolovat zuby, což je zásadní pro prevenci zdravého chrupu. Naučí se lépe spolupracovat se svými páníčky a navzájem si začnou lépe rozumět. V neposlední řadě by to mělo přinést majitelům a jejich psům spoustu prima společných chvil.

Linda Žemličková Hodová vyrostla v rodině veterináře (MVDr. Miloslav Hod) a chovatelky psů (Zuzana Hodová). Kynologii se věnuje od útlého věku a tento obor také vystudovala na České zemědělské univerzitě, odborně vede východu problémových psů. V rodinné chovatelské stanici Srdcové eso se nyní věnuje chovu australských ovčák, anglických špringer španělů a bretaňských ohařů. Přibližně osm let profesionálně vystavovala psy své i psy jiných majitelů. Od roku 2017 vede kurzy handlingu a vystavování psů jiných majitelů se již nevěnuje. Tréninky všech plemen probíhají pravidelně v hale ve Studeněvsi nedaleko Slaného. Mezi její koníčky kromě psů patří také koně.