Část roku 2020 jsme se museli i v přírodě pohybovat s rouškami, v těchto dnech máme povinnost nosit respirátory. Podle odborníků jejich nošení ale nejde dohromady s výchovou a výcvikem psů. „Psi rozeznávají naši náladu a to, zda je káráme či chválíme, skrze naši mimiku. A to celého obličeje,“ vysvětluje psí psycholožka Lucie Kovářová. „Může proto být pro psa komplikovanější nám například na ulici dobře rozumět, když máme na obličeji roušku,“ doplňuje.

Ilustrační snímek
Štěňata jdou na dračku. Stávají se záplatou na nudu v karanténě

Ke správné výchově psa patří také socializace, které docílíme dostatkem kontaktů s jinými psy a návštěvou různých prostředí. Ale stejně jako se mezi sebou nemohou scházet lidé, přišli o sociální kontakty i psi. „Bohužel návštěvy restaurací, hromadná venčení a pobyt ve veřejné dopravě to všechno chybí,“ připomíná Kovářová.

Psi na útěku

Problém nemají jen štěňata, ale i starší psi. Zejména mezi čtvrtým a pátým rokem, kdy jdou samci na vrchol sil. Nemusí pobyt třeba v hospodě zvládat tak dobře jako ve dvou letech. „Může víc hlídat či brblat na psa u vedlejšího stolu,“ upozorňuje odbornice.

Na potvrzení čísly je zatím ještě brzo, přesto se řada chovatelů nemůže zbavit dojmu, že od začátku roku rapidně stouply počty ztracených psů. „Všimla jsem si toho pár dní po Silvestru. Na Facebooku se každý den objevovaly inzeráty, že se hledá pes. Utekli nejčastěji na procházce, někteří si ale prostě vyhrabali díru v plotě nebo využili otevřených vrat a utekli,“ vypráví Lada Šafaříková.

Tři samečci želvy Smithovy.
Nakoukli přírodě pod pokličku. V Praze cíleně namnožili mláďata vzácné želvy

Ona sama se věnuje myslivecké kynologii a všímá si, že útěky se množily i u loveckých psů. „Týká se to různých ras teriérů, ohařů, barvářů, honičů. S přáteli jsme se pozastavili i nad tím, že na útěk se dali i jejich vlastní psi,“ popisuje. „Něco jim zavonělo a dali se na úprk. Prvotní přivolání nijak nepomáhalo, dali si na čas, než se vrátili nebo než se je podařilo odchytit pomocí GPS. V tom lepším případě, bohužel někteří se už nenašli,“ dodává.

Statistiku ztracených a nahlášených psů si vede i organizace Psí detektiv. Její žluto-bílé inzeráty pomáhají hledat psy, kočky, papoušky i hospodářská zvířata. Meziroční nárůst útěků za leden může organizace potvrdit. „V lednu 2021 jsme zaznamenali 714 registrací, v roce 2020 to bylo 608,“ říká šéfka organizace Aneta Sobotková. Upozorňuje, že čísla se zvyšují každý rok s tím, jak se dostává organizace do povědomí lidí, a souvislost s pandemií není stoprocentní. Přesto ji počty útěků překvapují. „Nečekali jsme, že ty počty budou takové. Naše odhady byly, že rapidně klesnou. Lidé mají víc času na psy, jsou doma,“ říká Aneta Sobotková.

Vadí naštvaný pán

Vliv pandemie na častější útěky podle Kovářové vyloučit nejde. „Psům se změnil režim. Někdy se mluví o tom, že jsou z kontaktu s člověkem přesycení. Já si nemyslím, že můžeme psa běžně otrávit. Ale vnímá naše chování a míru pozornosti, kterou mu díky home office můžeme poskytovat průběžně. Takže venku na procházce si pak jde po svých, protože páníček není tak vzácný,“ vysvětluje.

Krevní transfuze je nejčastěji potřeba z důvodu těžkých zranění spojených se ztrátou krve, při rekonvalescenci po těžkých operacích, u koček třeba při infekční anémii, uvádí veterináři z kliniky Mnichovice.
Zachrání životy. I psi nebo kočky se mohou stát dárci

Lidé více vyrážejí se psy na procházky a příležitost dělá zloděje. Roli hraje i nálada páníčků, kteří jsou už často z dění okolo sebe otrávení nebo rezignovaní. Pes se na procházky těší, protože to znamená i povely a pamlsky.

Hledají si zábavu sami

„Někdy už ale lidé dělají věci automaticky, mají hlavu plnou svých myšlenek a ubitý páníček pro psa atraktivní není,“ vysvětluje Kovářová. Psi si pak hledají zábavu sami a vůně zvěře bývá obzvlášť lákavá. Podobně se mohou chovat i městští psi. „Ti zase půjdou po stopě jiných psů, protože potřebují kontakt se svým druhem, takže když vidí jiné psy, můžou mít větší touhu se seznámit,“ uzavírá Kovářová.