V TEXTU NAJDETE:

Pejskárium, které soustřeďuje různé úhly pohledu na psí svět, změnilo život i Tereze Černé. Jak si vybírala svého prvního psa, z čeho měla obavy, jak vznikl název Pejskárium a jaké plány s ním má do budoucna, se dozvíte z rozhovoru.

Vybaví se vám, jaké to bylo, když vám maminka dovolila, že můžete mít svého prvního pejska?
Prvního rodinného psa jsme si pořídili, když mi bylo asi devět let a tam už si detaily moc nepamatuju. Vím ale, že jsem po něm toužila velkou část dětství. A pořízení fenky Wicky, která byla prvním skutečně jen a pouze mým psem, to paradoxně nebyla jen velká radost.

Byla to také úzkost z toho, jak velkou zodpovědnost na sebe přebírám a jak důležité období se mnou bude prožívat. Bála jsem se, jestli to zvládnu. A opravdu, zažila celé moje studium na vysoké škole, několikrát se se mnou stěhovala, přizpůsobovala se, když jsem měnila zaměstnání a teď je se mnou i v období zakládání rodiny.

| Video: Youtube

Láska ke psům ovlivnila i váš výběr vysoké školy. Byla „zemědělka“ tou správnou volbou pro to, čemu se dnes věnujete?
Při výběru vysoké školy pro mě byla klíčová myšlenka, že nechci jít studovat obor, který mi není blízký jen proto, abych měla v budoucnu větší pravděpodobnost dobrého uplatnění nebo vyššího platu. Chtěla jsem školu, kde si budu rozšiřovat znalosti v tématech, která mě zajímají a bude mě bavit se je učit. A to účel splnilo, i když bylo pár momentů, kdy jsem pochybovala, zda opravdu ve studiu pokračovat nebo se dál vzdělávat po vlastní ose.

Jaký pes je v současné době členem vaší rodiny?
Aktuálně máme doma jednu fenku tollera, třináctiletou Wicky a čtyřletou fenku Amerického stafordširského teriéra Baboo.

close Fenky Baboo a Wicky jsou každá úplně jiná. info Zdroj: se souhlasem Ingrid Remetové zoom_in Fenky Baboo a Wicky jsou každá úplně jiná

Toller, kanadský retrívr, není rozhodně žádný „gaučák“ a člověk se mu musí hodně věnovat. Čím vás právě tohle plemeno tak zaujalo?
Tohle plemeno jsem objevila během studia na střední škole, když jsem jako brigádu venčila jedné paní pejsky. Jedním z nich byl právě toller a zaujal mě nejen jejich vzhled, ale hlavně povaha.

Jak vzniklo Pejskárium

Co bylo tím impulzem, kdy jste si řekla, že vytvoříte Pejskárium?  
Pracovala jsem tehdy v obchodě pro psy. Nesmírně mě komunikace se zákazníky i spravování sociálních sítí bavilo. Zároveň jsem ale po nějaké době měla pocit, že někteří majitelé psů by místo času věnovaného výběru další hračky nebo obojku, měli věnovat pozornost spíš sebevzdělávání v oblasti kynologie.

Chtěla jsem, aby byli schopní lépe číst například signály těla svého psa nebo zvážit už pořízení konkrétního plemene. A tam vznikl nápad vytvořit platformu, která pejskaře i ty, kteří o pejskovi teprve uvažují, tímhle světem trochu provede. Platformu, která jim pomůže hledat informace a přinese zamyšlení nad různými tématy i zajímavé tipy pro život se psem.

A jak vlastně vznikl ten název?
Název Pejskárium? Ten vznikl z myšlenky, že to bude takové akvárium, do kterého místo rybiček a rostlinek umístím právě všechny tyhle úhly pohledu na psí svět. Nikdy by mě ale nenapadlo, že slovní hříčka Akvárium - psi - pejskárium bude mít i vlastní ochrannou známku.

Články na vašem webu se věnují psům a životu s nimi z nejrůznějších úhlů pohledu. Vznikají na základě tipů a dotazů, se kterými se na vás lidé obracejí?
Ve většině případů jsou to témata, která sama se svými psy řeším, snažím se v nich zorientovat a v rámci toho se o ty zkušenosti potom podělit. Velmi často jsou mi ale inspirací právě i moji sledující a jejich „poptávka“.


Nahrává se anketa ...

Hosté podcastů

Jak vybíráte hosty do vašich podcastů?
Jako jednu z největších hodnot, kterou mi Pejskárium přineslo, vnímám právě fakt, jaké lidi jsem díky němu poznala. A ráda bych řekla, že jsou to vždy hodiny vybírání ideálního hosta se stoprocentní úspěšností, ale to bych lhala. Někdy je to úplná náhoda a nějaké tušení, že rozhovor s touhle osobou bude příjemný a přínosný. Někdy je to doporučení od člověka, kterému důvěřuji, někdy opravdu ty hodiny hledání, oslovování a domlouvání termínu.

Co se výcvikových témat týče, tam je pro mě důležité i to, aby konkrétní člověk pracoval se psy za pomoci etických metod a jeho styl byl založený na pozitivní motivaci psa. U hostů v oblasti konkrétních plemen psů zase koukám na to, zda jsou to zkušenější chovatelé a mají opravdu pro plemeno vášeň.

Ježíšek určitě ví, co dělá:

Kdo ze zajímavých hostů podcastů vaše sledující zaujal zatím nejvíc?
Z konkrétních hostů můžu jmenovat skvělé trenéry Radechu Spudilovou, Roberta Zlochu, Jakuba Slavíka a Františka Šustu. To souvisí s tím, že tradičně nejvíce poslouchaná jsou témata, která se týkají výchovy a výcviku, resp. řešení různých problémů, které lidi a jejich pejsky potkávají. Velmi oblíbená je ale také veterinářka Veronika Uhlířová, se kterou otvírám nejrůznější témata související se zdravím pohybového aparátu psů.

Kromě přednášek prostřednictvím internetu jste šli i do organizačně mnohem náročnější formy setkávání pejskařů, a to setkávání naživo prostřednictvím konferencí a workshopů. Jaký byl ohlas a v čem to předčilo vaše očekávání?
Dvě Pejskárium konference se odehrály už v roce 2019 a přestože šlo o v té době v pejskařském světě naprosto nový formát, ohlasy byly skvělé. Následující roky do jejich pořádání bohužel zasáhla pandemie, několik akcí jsem musela zrušit nebo přerušit jejich plánování. Částečnou záplatou bylo pár webinářů, které se také skvěle povedly, ale za mě osobně prostě nic nenahradí osobní kontakt.

S malým miminkem je ale pro jednoho člověka plánování jakékoliv akce obrovská výzva. Proto se teď věnuji komornějším setkáním pro moje podporovatele z platformy Herohero a tajně doufám, že už příští rok bude prostor zorganizovat zase nějakou větší Pejskárium akci. Nápadů mám spousty, jen jejich realizace by hravě zaměstnala několikačlenný tým.

Wicky a Baboo:

Inspirace a propojení lidí

Pejskárium vám poměrně zásadně změnilo život. Od doby, kdy jste v roce 2016 zveřejnila na instagramu první fotografii, vás tam dnes sleduje téměř dvacet tisíc lidí. To je úžasné, ale je to určitě i velká zodpovědnost a snaha je nezklamat. Jaké máte plány do budoucna a kam Pejskárium směřuje?
Mám-li být otevřená, vlastně se nějak vědomě nesnažím „za každou cenu nezklamat“. Prostě se držím hodnot, které jsou pro mě i obecně důležité - být autentická, pravdivá a dát na svou intuici. A tak mám tu práci v tomhle jednodušší, protože prostě otvírám se zajímavými hosty témata, která mi přijdou důležitá a věnuji se na sociálních sítích tomu, co právě rezonuje v mém životě, včetně vtipných i náročných okamžiků.

A co se plánů týče, nadále chci budovat svoji komunitu tak, aby byla pro lidi inspirací a aby pokud možno tvořila zajímavá propojení a setkání lidí. V tom vnímám tu největší hodnotu, ačkoliv to může znít jako klišé.

A kdyby se brzy zadařilo zapracovat na vizuální stránce Pejskária, uspořádat více offline akcí a pořádně oslavit pětileté podcastové výročí, které mě v roce 2024 čeká, bylo by to naprosto skvělé. Pořád ke všem těm plánům ale přistupuji s pokorou, protože tím největším je udržet tenhle projekt dlouhodobě, pořád s nadšením a s pocitem, že mám i dostatek času a energie na své blízké.