Od června 2022 nabrala na síle a momentálně řádí ptačí chřipka nejen po celé Evropě, ale také na dalších čtyřech kontinentech. Ochránci zvířat varují, že svět možná stojí na prahu další pandemie, kdy na vině bude i chování člověka. Upozorňují na vědecké závěry, že virus nebezpečně mutuje na savce a přenos na člověka může být jen otázkou času. Vznik mutací je podle ochránců provázaný s hospodářskými chovy, kde se na pohodlí zvířat nehledí.

Přenos viru ptačí chřipky, konkrétně typu H5N1, na savce, potvrdily minulý týden úřady ve Velké Británii. Vrátily se k několika dřívějším případům úmrtí tuleňů na skotském pobřeží.

„Dostali jsme výsledky ze vzorků, které jsme loni poslali na screening viru ptačí chřipky. Tři ze čtyř tuleňů byli pozitivně testováni na H5N1,“ uvedla organizace Scottish Marine Animal Strandings Scheme, která se zabývá výzkumem a záchrannými programy mořských živočichů. Výsledky potvrdila The Animal and Plant Health Agency (APHA), agentura britského ministerstva životního prostředí.

Tuleni nebyli jedinými savci s virem. Podle databáze APHA byl virus zaznamenán i u uhynulých lišek nebo vyder a to po celém území Velké Británie. 

Na zprávu zareagovali mimo jiných i ochránci zvířat po celé Evropě, včetně Česka. Připomínají, že ptačí chřipka se objevuje především ve velkých koncentrovaných chovech drůbeže, které dlouhodobě kritizují kvůli špatným podmínkách pro chovaná zvířata. Barbora Pangrácová z organizace Svoboda zvířat připomněla zároveň i jiný případ, kdy došlo k přenosu ptačí chřipky na savce a bylo to rovněž ve velkochovu.

Loni v říjnu bylo nutné ve španělské Galicii vybít padesátitisícový chov norků na kožešinové farmě. „Kožešinové farmy představují obrovské riziko pro vznik další pandemie, což se přidává k mnoha dalším důvodům, proč jsou přežitkem a měly by patřit do historie,“ poznamenala Pangrácová.

V koncentrovaných chovech může podle organizací chřipka zmutovat do nových variant, které se budou na člověka snáz šířit. Kmen H5N1 je přitom zatím stále považován za špatně se v populaci šířící.

Nejnovější a zároveň i částečně přelomový případ přenosu nákazy na člověka byl zaznamenaný letos v lednu. „Jednalo se o devítiletou dívku z Ekvádoru, která žila na venkově a měla opakovaný a blízký kontakt s domácí drůbeží. Jde o první hlášený případ lidské infekce v Latinské Americe a karibské oblasti,“ stojí ve zprávě Organization for animal healthy.

Konec klecových chovů

Philip Lymbery, ředitel Compassion in world farming, organizace, která prosazuje zlepšení životních podmínek hospodářských zvířat a která stojí například za kampaní Konec doby klecové, považuje propuknutí pandemie ptačí chřipky kvůli stále fungujícím klecovým chovům drůbeže za otázku času. „Tato vážná situace se začíná rychle vymykat kontrole a zásadně ohrožovat zdraví celého lidstva,“ uvedl. „Od možnosti přenosu viru z člověka na člověka nás dělí jen několik mutací. Musíme jednat dřív, než bude pozdě, a od základů proměnit způsob, jak chováme drůbež. Musíme se odklonit od intenzivních systémů, které slouží jako inkubátor pro nové a stále nebezpečnější virové kmeny,“ dodal.

Česko se zavázalo klecové chovy ukončit k roku 2027. Podle ředitelky české pobočky Compassion in world farming Romany Šonkové je ale zapotřebí udělat další opatření už dříve.

„Nejprve je zapotřebí drůbež vakcinovat, aby se oslabil přenos mezi volně žijícími ptáky a savci. Česká vláda musí připravit strategii pro transformaci chovů drůbeže tak, aby se zmenšila hejna, snížila hustota osazení a aby se na dané ploše nacházelo méně drůbežích farem. To poskytne ptákům více prostoru a sníží se riziko šíření vysoce patogenních chorob,“ vysvětlila Šonková.

close info Zdroj: Deník zoom_in Ptačí chřipka se aktuálně vyjma Antarktidy a Austrálie vyskytuje opakovaně na všech kontinentech, od října 2021 zabila po světě asi 140 milionů kusů drůbeže. Nákazu hlásily i ostrovní státy jako Japonsko nebo třeba Jamajka. V Evropě od ledna 2023 do 21.února zachytili veterináři 163 ohnisek v chovech drůbeže. V Česku jich bylo 17.

Ptačí chřipka, označována mezinárodně jako HPAI byla poprvé zaznamenána v Číně v roce 1996.

Kmen H5N1 podle dostupných záznamů připravil od roku 1996 o život okolo čtyř stovek lidí, varianty H7N9, H5N6 a H9N2 okolo 650 lidí.