„Podmínkou je, aby to myslivci měli uvedeno v povolence, kterou jim vydávají jejich spolky,“ upřesňuje Vojtěch Bílý, mluvčí ministerstva zemědělství. Dosud mohla lovit nepůvodní druhy jen myslivecká stráž. Škodné se tak mnohonásobně zvýšil okruh přirozených nepřátel, myslivců je v tuzemsku kolem 90 tisíc. 

Severní Čechy trápí především nutrie. Zabydlely se u řek, potoků i rybníků na Lounsku, Teplicku, Děčínsku i v Mostě. Kabeláž okusovaly i na vysokém mostě na potoku Hačka na Chomutovsku. Potýkali se s nimi i v Českém Dubu na Liberecku, v Českém Ráji, Semilech.

Po povodních se rozšířily především na zemědělském Litoměřicku, nejspíš z „vypláchlých“ domácích chovů. Rychle se množily, jejich masivnímu rozšíření napomohli i lidé, kteří je krmili jako labutě. Početné jsou na Staré Ohři u Terezína, zemědělcům v okolí okusují obilí, špenát a jetel. 

Jen loni tady myslivecká stráž odlovila kolem stovky nutrií, chytali je i do pastí. A pořád to nestačí. Václav Rožec z mysliveckého sdružení Polabí Travčice potvrzuje, že si místní zemědělci na nutrie hodně stěžují.

„Hospodaříme na jejich pozemcích a když mají problém, snažíme se jim vyjít vstříc,“ říká Rožec. Je ale skeptický k tomu, že z odlovu nutrií, který se nejspíš díky aktuální vyhlášce mnohonásobně zintenzivní, bude něco na stůl. „Dnes už o kožešinu ani o maso nutrií není zájem. Ty divoké jsou cítit bahnem a rybinou,“ myslí si myslivec. 

Nutrie jako turistická atrakce 

Nutrie v terezínské pevnosti měli svého času jako velkou atrakci cizinci, kteří jezdili do zdejšího památníku. Tam už je jich ale prý jen kolem patnáctky. „Mapoval to pro nás nedávno profesionál z oblasti ochrany přírody. A oproti stavu před rokem nebo dvěma jejich počet klesá. Proč, to přesně nevíme,“ říká Róbert Czetmayer z terezínského úřadu. „Budeme to dál monitorovat, a pokud by jejich stav významně narostl, budeme to řešit. Ale momentálně nic neprovádějí, do města neutíkají a pevnost nenarušují,“ dodává Czetmayer. 

V řadách myslivců je o dopadech nutrií na krajinu jasno. „Za jedno to dělá dost velkou škodu na plodinách a pak to řádně rozbíjí břehy. Jsou přemnožené. Nějaká redukce by přírodě rozhodně pomohla,“ říká František Švec, předseda litoměřické Českomoravské myslivecké jednoty.

Ten nutrie ještě nedávno viděl ve svém revíru u vody v Klenči a Podluskách na Podřipsku. Po vydání vyhlášky je podle něj na tahu státní správa. Úřady by měly kontaktovat hospodáře, ti by měli hlásit stavy invazivní zvěře. A podle toho by si myslivecké spolky mohly upravit plán lovu.