Lidé najdou na své zahrádce ježka a mají pocit, že bez jejich pomoci nepřežije. S dobrým úmyslem často posbírají i celou ježčí rodinku a přinesou ji do nejbližšího zařízení. Mnoho zvířat se ale do rukou odborníků dostane zbytečně a péče o ně je časově a finančně náročná.

Příjmem ježků jsou letos záchranné stanice zaplaveny. Je jich o 20 procent více než loni, v současné době mají v péči kolem 500 malých ježků. Ne každý však potřebuje pomoc lidí. „Pomoc potřebuje vždy ježek zraněný, apatický, napadený larvami much a také nesamostatná mláďata ze zničených hnízd. U ježčích dorostenců je pak podezřelá denní aktivita a absence přirozených obranných mechanismů, jako je útěk nebo obranné sbalení do klubíčka,“ uvedl Luboš Vaněk, ředitel záchranné stanice pro volně žijící živočichy Huslík u Poděbrad. Ta u nás patří mezi největší taková zařízení.

Pochutnají si na konzervě

K zimnímu spánku se ježci ukládají až koncem listopadu. Ani drobnější jedince tak není nutné sbírat a vozit je do záchranné stanice. Pokud chtějí lidé ježkům pomoci, měli by to udělat přímo v terénu. Ideální je, když mají dostatek potravy v co nejpřirozenějším prostředí. Pochutnají si na kočičích a psích konzervách nebo granulích pro kočky či pro malá psí plemena. Díky nim naberou potřebnou hmotnost pro přečkání zimy rychleji.

Ježci jsou hmyzožraví, v jejich jídelníčku tedy převažuje právě masitá strava. Do ovoce se zakousnou jen velmi zřídka, jablky je tedy lidé příliš nepotěší. To, že se jimi krmí, a dokonce je nosí napíchnuté na bodlinách, je pověra. Na příkrm není vhodné ani kravské mléko nebo pečivo a už vůbec ne kořeněná lidská jídla, která jim naopak ublíží.

Zbytečně ale nosí lidé do záchranných stanic často i další zvířata, například mláďata zajíců nebo srn. Přitom ve většině případů jsou jejich matky vždy někde poblíž. Nezraněných zvířat si tedy doporučují odborníci vůbec nevšímat a nepokoušet se o domácí odchov. Pokud je zvíře viditelně zraněné, patří pak do rukou znalců.

Ke zranění zvířat může docházet nejen kvůli predátorům, ale také lidskou rukou. Aniž by si to lidé uvědomovali, zraní je třeba při pozdním sekání trávy. Ochránci přírody se za poslední roky setkali s několika desítkami takových případů. S jedním z nich vloni začátkem září. “Od Městské policie Ostrava jsme přebírali mladého ježka. Měl už skoro 400 gramů, takže by se na zimu připravil bez problémů. Museli jsme ho ale utratit. Měl otevřenou hlubokou ránu na krku plnou muších larev, kterou mu způsobila sekačka nebo křovinořez,“ popsal smutný případ pracovník záchranné stanice v Bartošovicích.

O přirozený úkryt nebo i o život zvířata mohou lidé připravit také vypalováním trávy, listí nebo jiného „nepotřebného“ přírodního materiálu, ve kterém ježci a další živočichové nacházejí přes zimu svá útočiště.

Ježky podporuje sbírka

Kvůli finanční náročnosti péče o ježky je možné stanice, které koordinuje Český svaz ochránců přírody, podpořit prostřednictvím sbírky Zvíře v nouzi. Příspěvky lze posílat na číslo účtu 33553322/0800, do zprávy pro příjemce je nutné uvést JEŽCI. Stanice uvítají i materiální pomoc (konzervy, granule), to vše je možné stanicím po dohodě předat.