„Odhlasovaná doporučení jen velmi málo přispívají k lepší ochraně zvířat před utrpením, které musí každoročně snášet miliony hospodářských zvířat při přepravě v rámci EU nebo při vývozu do třetích zemí,“ shrnuje Romana Šonková, předsedkyně české sekce globální organizace Compassion in world farming.

Limity neprošly

Politici mohli například schválit návrhy na stanovení limitu pro přepravu zvířat určených na výkrm a chov či jatka po moři a souši. Maximálně by mohli cestovat osm hodin. Návrh ale neprošel. Poslední roky přitom přibývá případů, kdy kvůli legislativním i technickým problémům zůstávají lodě na moři, do přístavů nemohou a zvířata na palubách doslova umírají hlady, dehydratací nebo vyčerpáním.

„Nedoporučit maximální limit 8 hodin na transport po moři a na transport za účelem výkrmu a chovu je skutečně výsměch ohromnému utrpení zvířat, které při dlouhotrvající přepravě a při manipulaci ve třetích zemích zažívají.“ myslí si Dita Laura Michaličková ze Společnosti pro zvířata.

Parlament EU dále odmítl pozměňovací návrhy, které by zakázaly přepravu samic v nižším stupni březosti než dosud. Stáhl hlasování o zákazu přepravy velmi mladých mláďat ovcí, koz, prasat či koní, pouze odhlasoval doporučení na limit stáří jednoho měsíce u telat.

Pravidla se porušují

Pohodu zvířat během přepravy řeší v rámci EU parlamentu i vyšetřovací výbor. Letos v lednu shrnul výsledky svého šetření ve zprávě. Závěr je, že u dodržování nastavených pravidel dochází v podstatě k systematickému selhání a pravidla dodržována nejsou. Například jen 6% plavidel pro transporty do třetích zemí bylo k tomuto účelu vyrobeno. Většina z nich nepatří občanům EU, jsou zařazena na takzvanou černou listinu a technický stav lodí odpovídá vrakům. Do roku 2023 by se měla zjištění zapracovat a má dojít ke vzniku nové legislativy.