„S použitím moderních statistických přístupů jsme prokázali, že v populaci čolků jsou jedinci s rychlejším metabolismem aktivnější, a naopak ti s pomalejším metabolismem jsou zároveň méně aktivní, čímž jsme konečně potvrdili jeden ze základních předpokladů modelu energetického řízení organismu,“ komentuje výsledky výzkumu vedoucí skupiny Lumír Gvoždík z Ústavu biologie obratlovců AV ČR.

Pokud je ale v prostředí málo zdrojů potravy, je výhodnější metabolismus pomalejší, který šetří energii.

„Celkem čtyřikrát jsme změřili klidový metabolismus a pohybovou aktivitu u 62 mláďat čolka horského. Vždy dvakrát ve dvou různých teplotách, 12 °C a 22 °C, protože teplota prostředí je pro studenokrevné organismy velmi důležitá a do značné míry ovlivňuje jejich metabolismus a chování,“ vysvětluje doktorandka Senka Baškiera, členka výzkumného týmu.

Experimenty probíhaly na detašovaném pracovišti ve Studenci po dobu jednoho roku. Opakovaná měření ve dvou teplotách se ukázala jako klíčová, vědci díky nim zjistili, že tělesná teplota ovlivňuje proporci individuální variability u každého znaku jinak.

„Vztah mezi metabolismem a pohybovou aktivitou bylo možné zjistit až při společné analýze výsledků z obou teplot. To je velmi důležité zjištění zejména pro další studie zabývající se podobnou tematikou,“ vysvětluje Lumír Gvoždík.

Rozdíly chrání před vyhynutím

Odlišnost mezi jedinci je zatím málo známá strategie studenokrevných, která jim pomáhá vyrovnávat se s náhlými změnami přírodních podmínek. Další výzkum v této oblasti proto pomůže pochopit vliv klimatických změn nejen u čolků, ale i dalších druhů.