„Viděla jsem kostel nad Orlicí řekou, slyšela jsem jeho zlatý zvon,“ tak začíná třináctá balada Věštkyně ze sbírky Kytice K. J. Erbena. Osobně do Kostelce jezdíval, tehdejší farář byl jeho spolužák ze studií. Kostelecké gotické zvony – Mikuláš z roku 1497, a Ambrož, který byl ulit roku 1568, Erbena inspirovaly právě k napsání balady. Unikátní sestavu ještě doplňuje Umíráček, ulitý roku 1841, jako náhrada za válečné rekvizice. Na jeho místě byl původně zvon jiný. Všechny tři současné zvony jsou chráněny jako movité kulturní památky.

Stav zvonů

„Současný stav všech tří zvonů je katastrofální. Umíráček má urvané srdce, Mikuláš i Ambrož jsou značně poškozeny,“ říká Milan Lorenc, který iniciuje jejich záchranu, a mezi zvoníky i zvonaři patří v tomto směru mezi uznávané odborníky. Hlavní problém je podle něj to, že se na Mikuláše i Ambrože zvoní elektricky. „Tyhle staré památné zvony se musí tahat ručně. Udělali to na elektriku z důvodů, že zřejmě nechtěli platit zvoníky, teď se zmáčkne knoflík, a že to zvonům už 35 let opravdu hodně škodí, nikdo neřeší.“ Za pravdu mu dává i Jiří Slavík, který byl požádán o odbornou revizi zvonů. V květnovém kosteleckém zpravodaji píše: „Jedná se o elektrické vyzvánění první generace, kde srdce do zvonu bije hned od počátku na plný záběr, takže dochází k nadměrnému vytloukání nárazové plochy a hrozí poškození. Oba zvony mají vyhnilý konec jednoho z hlavních trámů, takže hrozí vyjetí šikmé vzpěry a  destrukce celé zvonové stolice. Oba dva mají navíc uvolněné závěsy,“ pokračuje Jiří Slavík. Podle odborníků by se měly zvony každých 150 let obracet, aby se zabránilo jejich vytlučení. Kostelecké zvony visí stejně od doby, kdy byly do kostela sv. Jiří zavěšeny.

Pomohla by sbírka

„Já chci, aby se tady v Kostelci udělala sbírka, třeba bude trvat 5 let, ale vyberou se peníze a nechá se ulít zvon nový, který by klidně mohl zvonit na elektriku, a na Ambrože a Mikuláše by se zvonilo ručně, aby se zachovaly pro další generace. Když to takhle půjde dál, špatně to s nimi dopadne,“ dodává Milan Lorenc.

„Já si osobně myslím, že plně obsazené zvonové stolice by byly hezké, pan Lorenc za mnou byl několikrát, mluvili jsme o tom, nic nebrání tomu, až skončí právě probíhající sbírka na sochu T. G. Masaryka, aby se vyhlásila sbírka nová, na zvony. Ono když se chce, tak to jde,“ okomentoval situaci starosta Kostelce František Kinský.

Pro církev,. která kostel i zvony spravuje, jejich oprava momentálně není prioritou. „Jsem v Kostelci krátce, nejdůležitější pro mě teď je, abych měl plný kostel lidí,“ řekl kněz Vladimír Handl.

A co na to říká renomovaný zvonař?

Petr Rudolf Manoušek patří mezi uznávané zvonaře nejenom u nás, jeho ulité či zrekonstruované zvony zvoní po celém světě. „Pokud mě kostelečtí osloví, rád připravím návrh a se záchranou i ulitím nového zvonu pomůžu, říká a dodává: „Nejenom, že elektrické stroje starým zvonům ubližují, ale doslova je ničí. Dneska už naštěstí umíme i elektrické verze, které jsou k nim šetrné. Bylo by dobré Ambrože i Mikuláše alespoň vyřadit z provozu, protože hrozí, že by mohly puknout. A to by byla škoda, protože zvony jsou součástí celé naší historie,“ říká Petr Rudolf Manoušek.

„Až z oné strany nad Orlici řeku nový les vítr zaseje, až mlází vzroste, až i svého věku boroví toto dospěje a toho lesa krajní borovice až sama sebou dožije, uschne a zetlíc padne do Orlice, a již i kořen vyhnije: I tehdáž vyryje přijdouc divá svině poslední zbytky na průhon, a tu pod nimi z rumu v rozvalině zjeví se zase zlatý zvon.“

Balada Věštkyně K. J. Erbena končí pro nás, Čechy, nadějí. Snad je naděje i na záchranu unikátních a ojedinělých kosteleckých zvonů, protože od pradávných dob se říká, že zvon je srdcem každého města. A bez srdce se žít nedá.

(S poděkováním za spolupráci pánům Milanu Lorencovi a kostelníkovi Josefu Stehlíkovi)