Tak by se daly nejspíš shrnout pohnutky většiny lidí, kteří v posledních dnech sdíleli nesmyslný hoax o znásilnění dvou malých děvčátek v Kostelci nad Orlicí. Ublížit jim měli obyvatelé pobytového střediska.
Mezi tou většinou, která má obavy z toho, že někdo ublíží jí nebo jejím dětem, jsou bezpochyby také lidé, kteří podobné lži a výmysly využívají ve svůj prospěch – za cíl mají vyvolat paniku a strach. Jak lehce se jim to daří, zažívají uprchlíci v Kostelci na vlastní kůži denně. Když jdou na nákup do místního supermarketu, když se vypraví s rodinou na procházku. Nevraživost některých místních nekončí jen nepříjemnými pohledy, ale často také neoprávněným obviněním z krádeží. A jak je vidět – někdy i obviněními horšími.
Příhoda jedna za všechny. Mladý muž původem z Libanonu, původně podnikatel, se vypravil se svou manželkou a dcerou na nákup. Kupovali hroznové víno. Dvouletá dívka snědla jednu z kuliček. U pokladny čekal rodinu šok. Byli označeni za zloděje, veřejně zostuzeni, poníženi. „Říkal jsem, že koupím třeba celou bednu toho hroznového vína. Bylo to pro mě hrozné ponížení. Hlídač na nás křičel, dcera se bála," popsal zážitek, který se stal před několika měsíci.
Dochází však i k horším incidentům. O nich se mluví uprchlíkům jen těžko. Jsou to totiž přímé slovní útoky na jejich osobu, na jejich barvu pleti, původ a víru.
Mnozí z nich, ačkoli se jich tyto situace velmi nepříjemně dotýkají, o chování některých Kostelečáků mluvit nechtějí. Poděkování Etiopana J., se kterým Deník mluvil před několika měsíci – „děkujeme všem místním za skvělé přijetí, jsme jim vděčni za to, co pro nás dělají," pak v souvislosti s děním nejen posledních dní vyvolává smutné zamyšlení. Kdy se objeví další smyšlené přepadení či znásilnění, vražda?
