Venku mrzne až praští a silný atak zimy si vychutnávají leda tak lední medvědi. V teplotách hluboko pod nulou už začala stávkovat auta i vlakové soupravy. V ohrožení jsou i teplomilná zvířata v zoologických zahradách.

„Zamrzla nám nafta, a tak některé osobní i nákladní soupravy nabraly ráno patnáctiminutové zpoždění,“ hlásí z jičínského vlakového depa, které má pro případ nouze v záloze autobusové spoje. Ty zatím na Jičínsku vyjely bez problémů. Ani ovocnáře teploty hluboko pod nulou zatím nedeprimují. „Stromům mrazy nevadí, možná jahodníkům. Budeme rádi, když bude mrznout i v březnu,“ hodnotí současný stav ředitel České ovocnářské unie Martin Ludvík. Farmář Vladimír Sedláček je skeptický k mrazům na polích, které nechrání sněhová pokrývka. Poškozeny mohou být ozimy i pole s řepkou.

„Každý den koukám na pole jak hnědne a zelená hmota se ztrácí. Ale pamatuji i horší holomrazy. Na rekordy už to asi nebude. Všechno ukáže až jaro,“ pokyvuje hlavou.

Když je venku mráz, bezdomovec Láďa utíká na Divoký západ Zane Greye

Hradec Králové - Teploměr ukazuje mínus dvanáct stupňů. Před hradeckým nádražím stojí jen pár kuřáků, kteří se snaží co nejrychleji spálit všechen tabák, aby se mohli alespoň na chvíli dostat do vyhřáté haly. „Ani tady není bůhví jaké teplo. Tak se alespoň snažím zahřát toulkami po světě,“ říká bezdomovec Láďa Petráček a zasněně se dívá do knihy před sebou. Je to Zane Grey a jeho kniha Poslední z prérie. „Tam ale musí být krásně,“ dodává Láďa a dává nahlédnout do rozečtené knihy, která jej z mrazivého dne zavádí na tábořiště v arizonské poušti, hluboko ve sluncem vyprahlé pláni porostlé šalvěji. „Nebýt knížek, tak to tu nepřežiju,“ dodává pětapadesátiletý čtenář, který si svůj denní bivak rozbalil před zdejší poličkou knih do vlaku.

„A když nečtu, tak se koukám na zdejší cvrkot a už se těším na večer, kdy se dostanu do tepla ubytovny,“ říká nad rozečtenou knihou Láďa a přemítá, co když nebude v ubytovně na letišti místo, nebo se mu nebudou dostávat finance, které mu chodí na úřad práce a většinu z nich dává za jídlo a nocleh. „Když to nevyjde, najdu si nějaký otevřený vchod. Do vlaku, ani někam ke kanálu mě nikdo nedostane. I když na mráz bych měl být zvyklý, ale tohle už je fakt moc,“ dodává muž, který se poslední roky živil jako lesní dělník na horách, kde kromě pomoci při kácení pomáhal například i při opravách lanovky.

„Na konci minulého roku jsem se dostal do těžké životní situace. Nakonec i na ulici,“ líčí poslední měsíce Láďa Petráček, který se i přes to, že má krátce po operaci kyčle, dál snaží dostat se zpět do normálního života. I proto odmítá alkohol, který mu nabízejí jeho nádražní druzi. „Radši dám peníze za teplou polévku a inzertní noviny. Život ještě nekončí. A já chci žít,“ dodává Láďa a v knihovně hledá další toulky za teplem.