Hrstka byla vyzbrojena červenými kartami a píšťalkami. „Musím mu vystavit červenou kartu. Ve stejném složení jsme stáli na místním náměstí v listopadu 1989 a teď jsme se tady sešli na protest opět," sdělila Soňa Cendelínová.

Podle ní a jejich přátel jim vadí zejména arogantní chování hlavy státu. Byli jsme s kartami v Praze a teď jsme tady. „Srovnání, že jsme tady kdysi měli prezidenta Masaryka a nyní tohohle, tak to snáším velmi těžce," svěřila se Cendelínová.

Prezidentská kolona však čekající demonstranty zaskočila. Auto s Milošem Zemanem zastavilo až u druhého zadního vchodu do kina a prezident tak viděl červené karty pouze z okénka svého vozu. Neodpustil si je však okomentovat hned na začátku svého vystoupení v dobrušském kinosále.

„Zahlédl jsem venku čtyři nešťastníky s červenou kartou. Pokud jsou tady v sále, prosím moderátorku, aby jim umožnila položit první dotaz naší besedy," uvedl na začátku setkání s dobrušskými občany. Jenže hlediště společenského centra bylo zcela zaplněné už půl hodiny před příchodem prezidenta a protestující se dovnitř už nedostali stejně jako další stovka dobrušských občanů.

V sále seděli zejména prezidentovi příznivci. Beseda se obešla bez excesů a hlavní řečník sklízel opětovný potlesk. Trpělivě odpovídal například na dotazy ohledně důchodů či cesty do Jordánska. Dobře naladěný prezident si neodpustil obvyklou narážku na novináře a svoje vystoupení uzavřel vtipem se sexuálním podtextem na téma, jak přišel se svým sokem Václavem Klausem do pekla. Půldruhé hodiny trvající návštěvu Dobrušky uzavřel zápisem do pamětní knihy, předáním prezidentské stuhy na prapor města Dobrušky a převzetím tří dobrušských darů. ⋌ (six)