Nový kotel
Situaci ohledně dodávek zemního plynu do Evropy bedlivě sleduje i rychnovský starosta Jiří Rokl. Bydlí totiž ve Svatohavelské ulici a celou domácnost má zařízenou na plyn.
„Není to příjemné, když člověk usíná a neví, co bude další den. Kdyby došlo k omezení dodávky delší dobu a následovalo by vyhlášení třetího stupně, nezbylo by asi nic, než koupit jiný kotel,“ zamyslel se starosta. Kdyby to však dopadlo jako v Chorvatsku, kdy lidé vykoupili všechny elektrické přímotopy, mohla by zkolabovat i elektrická síť. „Doufejme, že k tomu vůbec nedojde, protože shánět řemeslníky na instalaci nového kotle by asi také nebyla legrace,“ dodal Jiří Rokl, podle kterého je na plynu závislá i značná část města včetně Oblastní nemocnice.
Plyn nahradil koks
„Naše škola je naštěstí napojena na rychnovskou teplárnu, takže se studenti nemusejí obávat toho, že by jim hrozili plynové prázdniny,“ uvedla včera ředitel rychnovské ZŠ Masarykova Luděk Petr.
Naopak v Borohrádku jsou na plynu zcela závislí. „Naše škola je opravdu celá vytápěná plynem. V minulosti jsme zde topili koksem, ale šlo o havarijní stav. Jednak se koks výrazně zdražil, ohrožovali jsme životní prostředí a kotle byly stále rozbité. Plynofikaci jsme u nás dokončili v roce 2004 a kvůli dotaci jsme sháněli co nejvíce odběratelů,“ vysvětlil včera ředitel zdejší Základní školy T. G. Masaryka a zároveň zastupitel Karel Přibyl a připustil, že by se v případě delší plynové odstávky jejich žáci mohli dočkat plynových prázdnin.
„V současnosti jich k nám dochází téměř dvě stě padesát a jiný náhradní zdroj zde bohužel nemáme,“ dodal Karel Přibyl.
