Je horký letní den a s ředitelem deštenského muzea Bohumírem Dragounem scházíme po louce od Uhřínova po polní cestě k lesu. Po pár krocích pod korunami smíšeného lesa mě znalec Orlických hor zastavuje: „Tady stávala osada Buková. Dnes už z ní prakticky nic nezbylo. Stojíme sice v lese, ale vlastně uprostřed největšího statku, který patřil rodině Sagnerů. Jako upomínka na statek tady stojí tato obrovská lípa, která ještě pamatuje zlaté časy této vesnice.“

Příběhy opuštěných budovZdroj: DeníkOsada vznikla někdy v 16. století při kolonizaci Orlických hor. Postupně se rozvíjela a před válkou tady žilo na 150 lidí ve třech desítkách staveních. Po komunitě lidí, která musela v drsném horském klimatu držet pohromadě, zbyly jen kameny obrůstající mechem. Historii místa připomene občas kus rezavého železa nebo v křoví schované pískovcové futro dveří. Ještě před 80 lety tady místo lesa byly louky, pole a domy.

Zdroj: Deník/Jiří Fremuth

Lidé se v Bukové živili zemědělstvím, drobným řemeslem a v zimě si přivydělávali tkaním na stavu. Buková ale byla výjimečná relativně teplým klimatem. Na strmých jižních svazích dozrávalo na nadmořskou výšku kolem 600 metrů nezvyklé ovoce. „Co říkal děda, tak se tam jezdilo na vlašáky. Jak je to údolí otevřené k jihu, tak tam dozrávaly i třešně, nebo právě ořechy. Na Orlické hory tam bylo teplo,“ vzpomíná na svého tchána Vladimír Homolka. Právě otec jeho ženy Hubert byl jedním z rodu Sagnerů, který žil ve vesničce po generace.

Příběhy opuštěných budov najdete ZDE>>>

„Děda říkal, že tam žádné národnostní třenice nebyly. Lidé tam museli spolupracovat. Když měl problémy Němec, tak šel za Čechem a naopak. Život na horách byl těžký. Do kostela a pak do hospody se chodilo na Uhřínov,“ přidává další zprostředkovanou vzpomínku Vladimír Homolka, když mi ukazuje rodinné fotografie.

Ze Souvlastního.
Cesta některých vysídlenců vedla až na Rujánu

Na zašlých černobílých snímcích jsou upravená stavení a je na nich vidět, že tam, kde dnes roste les, bývaly louky a domy. Jenže válka vše změnila. „Tchán nastoupil do wehrmachtu k horským myslivcům. Vrátil se ze zajetí rok nebo rok a půl po válce. Rodiče pryč, barák pryč, nikdy o tom moc nemluvil,“ říká Vladimír Homolka a pokračuje: „Sagnerovi nakonec nebyli odsunutí. Ale vyhodili je ze statku, tchán je našel snad přes Červený kříž.“

A takto vypadala Buková před válkou. V roce 1945 byla osada v Orlických horách vysídlena.A takto vypadala Buková před válkou. V roce 1945 byla osada v Orlických horách vysídlena.Zdroj: archiv Vladimíra Homolky

Opuštěné domy po odsunu chátraly, lidé je rozebírali na stavební materiál nebo na topení. „Buková byla vysídlena v roce 1945 a odsud Němců v podstatě znamenal její konec. Přitom tady měli kapličku, rybníček, byli tady hasiči. Najednou přišel odsun a celý ten život tady skončil,“ rozhlíží se po tmavém lese Bohumír Dragoun. Podle archeologa zřejmě Buková, německy Bukowy, nebyla čistě německá obec: „Je to docela těžké určit. Tady v Sudetech bylo obyvatelstvo často smíšené. Spíš to byla otázka národnostního pocitu nežli nějaké etnicity. Ale většina obyvatel Bukové byla samozřejmě německé národnosti.“

15. července 1934. Dole manželé Franz a Christine Wiesenthalovi s dvouletou dcerou Marií, nahoře jejich syn Franz (zemřel jako voják roku 1943) a dcery Christine a Elisabeth.
Osadu v horách, jíž dali jméno uhlíři, pohltil les

V padesátých letech na okraji Bukové postavilo pastevní družstvo ovčín. Ale i ten se zvolna rozpadá. Z místa, kde stávala usedlost Sagnerů, scházíme strmým údolím o kousek níž. Z ponurého lesa přicházíme k malému rybníčku, vedle kterého stojí opravený pískovcový kříž z poloviny 19. století. Vedle je na dřevěném kůlu cedule s mapou a textem, který připomíná zaniklou osadu. Křížek byl v Bukové ještě jeden a také tady stávala kaplička. Po ní ale zbyly jen ovocné stromy z jejího průčelí a každé jaro na místě kdysi s láskou udržovaných záhonů rozkvetou jako připomínka na komplikovanou dobu žluté narcisy.

Pozůstatky obce Buková v Orlických horách

• Kde stojí: Jižně pod místní částí Liberka Uhřínovem poblíž říčky Kněžná. GPS 50.2280511N, 16.3459536E.

• Kdy a kým byl založena: Buková vznikla při kolonizaci Orlických hor v 16. století. 

• Kdy a jakou zažil největší slávu: Osada se postupně rozšiřovala a před válkou tady bylo 27 stavení a žilo na 150 lidí většinou německé národnosti.

• Odkdy a proč chátrá: Veškeré obyvatelstvo bylo odsunuto v roce 1945.