Zaměstnavatelé postižených občanů v regionu tvrdí, že reforma je likvidační pro nevýrobní chráněné dílny. Podobného názori je i vedoucí rychnovského Centra pro zdravotně postižené Martin Gálus.

Podle informace vedoucí oddělení trhu práce při rychnovském Úřadu práce Hany Kasperové v regionu funguje několik chránených dílen, které zaměstnávají 80 postižených spoluobčanů. Nárok na státní příspěvek na zaměstnávaní zdravotně postižených má ten, kdo zaměstnává více než padesát procent občanů se zdravotním postižením.

To je například opočenského občanského sdružení Abakus. „Po snížení příspěvku je zaměstnávání těchto lidí již na zváženou,“ komentoval současnou situaci Jiří Králíček z Abakusu. Další alternativou jsou chráněné dílny, u kterých však musí požadovaný počet pracovníků s hendikepem překročit 60 procent. „Ty však ještě mají možnost získat i příspěvek na provoz dílny,“ vysvětlila vedoucí pracovnice rychnovského ÚP.

Ani chráněné dílny to však od nové reformy nemají jednoduché. „Petr Hepnar, jednatel opočenské společnosti San, která sbírá a demontuje elektroodpad, to potvrdil. „Zaměstnáváme šest postižených občanů a současná situace pro nás není likvidační jen proto že jsme výrobní chráněnou dílnou a tudíž nejsme výhradně odkázáni na státní příspěvek. Další problém je s placením za první čtvrtletí. Prováděcí předpis totiž nikdo zatím nemá,“ uvedl Hepnar.

Zaměstnávání postižených občanů považuje za problém i Martin Gálus (na fotografii), vedoucí rychnovského Centra pro zdravotně postižené, které má v regionu asi 350 klientů. „Myslím si, že moc chráněných dílen nemáme a tyto škrty jejich aktivity určitě nepodpoří. Ba naopak,“ zamyslel se.