Tajemným kalendářem vymalovaná půda nad "hladomornou", trezor ukrytý v gotickém mezipatře opočenského zámku i další lahůdky lákaly o víkendu prohlídky Opočno opačně. Zdejší zámek patří k výjimečným renesančním skvostům. Ne každý však ví, že mu předcházel gotický hrad a zámek ve svých "třináctých komnatách" schovává jeho pozůstatky. V sobotu a v neděli se mimořádně otevřely, a návštěvníci se tak mohli vydat na průzkum středověké minulosti tohoto sídla. Do Studniční věže - takzvané hladomorny prohlídka směřovala vůbec poprvé v historii.
Pro někoho bylo možná překvapením, že právě "hladomorna" sloužila jako byt poslednímu majiteli zámku Josefu Leopoldu Mansfeldovi, jeho ženě Anně Marii Rablové a dceři Kristině.
"Mělo to několik výhod, místnosti jsou menší, nižší než velké zámecké, takže se výrazně lépe vytápěly," vysvětluje kastelán Tomáš Kořínek.
Tím další důvodem bylo to, že Josefův strýc, panující kníže, který mu Opočno odkázal, si ve smlouvě mimo jiné vymínil, že nebude na zámku bydlet. Opočenský zámek sloužil jako pokladnice rodu, jejíž sbírky díky svým cestám hojně rozšiřoval.
Byt ve věži rodina Josefa Leopolda Colloredo Mansfelda obývala do roku 1942, kdy byla nucena se vystěhovat. Dodnes si uchovala své přízvisko přesto, že jako hladomorna sloužila jen krátce. "Původním účelem stavby byla Studniční věž. Má několik pater," ukazuje správce zámku nákres i fotografie, které zachycují přístup do nižších pater věže, kam se běžný návštěvník nemá šanci dostat.
Stěny půdy zdobí podivuhodný kalendář
Příchozí se mohli projít i další místnosti, tedy až na poněkud tajemnou půdu
"Nad kruhovou místností, kde jsme byli před chvílí, je velmi zvláštní půda. Je tam vymalovaný kalendář. Kdy jsme hovořili s paní Colloredo-Mansfeldovou, tak se nás ptala, jestli tady stále je. Dobře si to pamatovala. Jsou na něm výjevy a pod nimi je napsáno k jakému měsíci daný výjev patří. Nevíme, kde se to tu vzalo," přiznává kastelán a protože přístup na půdu by mohl být nebezpečný, nechává kolovat alespoň její fotografie.
Za dalšími tajemnými místy je třeba vyrazit vpravo přes arkádové nádvoří. Za dveřmi je točité schodiště vedoucí do mezipatra, tady jsou prostory původního gotického hradu a trezor.
"My tomu říkáme Stříbrnice, protože v těchto skříních bývalo uschováno stříbrné nádobí. Ale z dob Trčků z Lípy víme, že tu měli svou pokladnici. Byla to trezorová místnost a když posledního Trčku z Lípy zabili společně s Albrechtem z Valdštejna v Chebu, přijela sem konfiskační komise císaře a odvážela odsud největší cennosti," připomíná Kořínek.
Z arkád zámku.
Teď už tu žádné nejsou, i když v truhlách se celkem nedávno podařilo objevit v určitém slova smyslu poklad - zbytky tapet, které byly použity na stěny ve druhém patře zámku po velkém požáru v roce 1904. Uchovaly si své barvy a pomohly tak při restaurování a přípravě druhého patra pro nový, letos otevřený prohlídkový okruh.
Dodnes pak vedle dveří trezorové místnosti visí na řetízku klíček. Za první republiky tu sloužil hlídač. "Mě takovýchto klíčků po zámku více. Když jím procházel, měl takový stroj a když do něho zasunul klíček, vyrazilo to čas a datum, kdy provedl kontrolu. Dochovalo se nám to na jediném místě," upozorňuje kastelán.
Lidé mohou nahlédnout i do poměrně rozměrného bytu naproti, sloužil někomu vysoce postavenému ze služebnictva. Měl k dispozici i záchod, který si většina služebných bydlících v městečku dopřát nemohla.
Suchou nohou ze zámku do kostela i letohrádku
Tím ale prohlídka nekončí, před sebou mají ještě pořádnou štreku. A to spojovací chodbou, suchou nohou se jí dalo dostat ze zámku až do oratoře kostela či zámeckého letohrádku. Ta původní přitom měřila původně přes 300 metrů. Později byla kvůli přístavbě herny a francouzské knihovny ubourána, ale i tak dosahuje úctyhodných zhruba 270 metrů.
"Nevím o tom, že by někde jinde v Čechách byla takto dlouhá chodba, jedině snad v Českém Krumlově a tam si nejsem jistý, kolik měří," podotýká Tomáš Kořínek.
V oratoři upozorňuje na další zajímavosti, mezi něž patří i v podlaze ukryté schodiště vedoucí do kostela. O chvíli později se návštěvníkům otevírá také další "třináctá" komnata, kterou je již řadu let uzavřený letohrádek.
I tentokrát Opočno opačně nadchlo. A někteří návštěvníci sem vážili hodně dlouhou cestu, jako Jiřina z jihomoravských Hustopečí: "Nemyslela jsem si, že je zámek tak obrovský. Ještě jsem tady nebyla, možná na školním výletě, ale to už je tak dávno."
První adventní trhy na nádvoří
A zámek Opočno má do konce roku ještě co nabídnout. Na svátek 28. října zve do opočenské zbrojnice "za provázky" a 3. prosince na vůbec první adventní trhy na nádvoří.
"Od pěti hodin pak na nás naváže oblíbená městská akce s příjezdem Mikuláše. Od toho 3. prosince se pak budou konat každý víkend až do 18. prosince adventní prohlídky zámku, které budeme také pořádat poprvé," upozorňuje kastelán.
Letošní sezona prý dopadla pro Zámek Opočno velmi dobře: "Otevřeli jsme druhé patro, které zaujalo a pomohlo. Na výnosech jsme na tom výrazně lépe a mohli jsme přistoupit k opravám, které jsme původně odkládali."
Oprav se tak dočká dřevěné zábradlí v parku, ale například i schodiště na zámku. Kromě toho by návštěvníci mohli spatřit na nádvoří další dvě opravená děla a těšit se mohou na expozice doplněné o nově zrestaurovaný nábytek a obrazy.
34
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
