Bylo umění, přinutit děti poslední týden pracovat. Každý byl už myšlenkami u vody, u sladkého nicnedělání, zkrátka u lenošení a užívání si zaslouženého odpočinku.

Všichni zaměstnanci se snažili, aby dětem poslední chvíle ve škole co nejvíce zpříjemnili. Takže jsme měli různé akce. Žákům deváté třídy byla předána cédéčka, která monitorovala celou jejich školní docházku u nás. Od nástupu až do této doby. Bylo zajímavé vidět, jak se postupně měnili, jak se z ustrašených dětí, které k nám nastupovaly do neznáma, postupně stávají sebevědomí žáci.

Došlo také na vyhodnocení celoroční hry, ve které jsme se snažili děti vést k ekonomickému myšlení a za různé akce jsme je odměňovali našimi „penězi“. Žáci si mohli koupit různé věci, získané od sponzorů. Tak se poučili, že kdo se více snaží, může si toho více koupit.

Naši každoroční sponzoři, manželé Bečvárovští, přijeli se zmrzlinou, kterou od nich děti dostávaly, za což jim chceme i touto cestou poděkovat.

Poslední den školy byl ve znamení rozdávání vysvědčení a také slziček na rozloučenou. Končím slovy jednoho prvňáčka, který prohlásil. „Já jsem plakal a nechtěl jsem k vám chodit a teď se mi nechce jít na prázdniny.“

za kolektiv pracovníků
ZŠ a PŠ Kolowratská
Rychnov nad Kněžnou
Viera Filová