Záhada Vamberka. Spolu s dalšími 33 mumiemi se vrátil domů i vamberecký fext

Jsou slavné, přestože většina jejich jmen zřejmě už navždy zůstane tajemstvím. I stovky let po své smrti cestovaly, nejprve do sklepa Muzea krajky ve Vamberku a poté sedm desítek kilometrů do broumovského kláštera, aby se odtamtud po více než dvaceti letech znovu vydaly na cestu - tentokrát domů do Vamberka.

Tento podivuhodný příběh doprovází vamberecké mumie, mezi nimiž je i svobodná paní Magdalena Grambová z Grambu, zakladatelka zdejší světoznámé krajkářské tradice, a také jedna záhadami opředená postava, které se přezdívá „vamberecký fext“.

play_fill

Návrat po 23 letech domů. Mumie opět odpočívají v kryptě kostela ve Vamberku

Rychnovsko

„Valná většina rakví je otevřena, a tak spatřujeme bezprostředně truchlé pozůstatky těch, kdož v nich uloženi byli k věčnému odpočinku. Většina mrtvých těl jest kupodivu zachována jako uměle konzervována, na nejedné pergamenové tváři jest doposud znatelný výraz, v němž rysy její ztuhly v hodině smrti,“ popisuje Josef František Král v Pamětech města Vamberka své zážitky z návštěvy krypty v roce 1890.

„Když v měsíci říjnu 1890 prohlíželi jsme se zesnulým již stavitelem Studničkou chrámovou hrobku hledajíce pozůstatky dobroditelky lidu zdejšího Magdaleny Grambové rozené Rajchlovny z Meldeku, zakladatelky zdejšího krajkářství, našli jsme vysokou postavu zmíněného fexta opřenou o jeden z pilířů hrobky. Pozdvihnouce ji zaslechli jsme, že v ní kosti haraší jako v pytli. Po řádném hrobky vyčištění a rakví urovnání postaven fext do jedné z prázdných rakví dubových, aby snad pokoje došel,“ vylíčil Král zkušenost ze setkání s vamberským fextem, vůbec s nejstarší zdejší mumií.

play_fill

Jedna ze záhad města krajky: Magdaleně Grambové se po staletích vrátila tvář

Rychnovsko

Tím fextem měl být pan Bohuslav z Chrastu, majitel vambereckého panství, u něhož je záhadou už to, jak se mezi ostatní mumie do krypty původně dostal, když v době jejího dokončení byl po smrti už téměř 200 let. Vlastně i ohledně data jeho úmrtí panují nejasnosti. Kde byl pohřben dříve a jak to, že jeho mumie zůstala jako jedna z nejzachovalejších, přestože je mnohem starší?

Lidé vyprávěli o tom, že kůže fexta nemohla být zaživa zraněna a po smrti neshnila. Údajně mu také bývalo dopřáno dožít se dvojnásobné délky života, než bylo obvyklé.

Jak vysvětluje člen Spolku přátel historie Vamberka Miroslav Berger, podle pověsti vlastně takový člověk nezemřel: „Ve Vamberku se tato pověst hodně držela, ale i na dalších místech. Bylo to specifikum celé oblasti východních Čech.“

Hodně takové zkazky pramenily z třicetileté války, po níž se hojně rozšířily. „Bylo to období násilí, bezmoci, beznaděje. Aby to lidé přežili, vznikaly takovéto pověsti. Psalo se i o léčivé moci, tento nesmrtelný měl přenášet sílu na toho, kdo kousek z něj vlastnil. Takový nemrtvý se dal zabít jen skleněnou nebo stříbrnou kulkou,“ vypráví další člen Spolku přátel historie Vamberka Vladimír Sodomka.

I vamberecký fext, který stával opřený o stěnu krypty kostela, má svou pověst.

„Bylo to za třicetileté války, byli tady nějací vojáci a v hospodě padla sázka, kdo z nich přinese fexta, aby se s ním mohli napít, ostatní mu zaplatí sud. Jeden se odhodlal a přitáhl ho. Všem v tu chvíli ztuhla krev v žilách, bylo po zábavě, všichni byli zaraženi, voják šel fexta vrátit. Ráno ho našli mrtvého a fexta na svém místě, v ruce měl kus vojenského kabátce,“ líčí Sodomka.

Za třicetileté války se páchala různá zvěrstva, morálka se úplně rozvolnila.

close info Zdroj: Grafik redakce zoom_in Poděkujte hasičům

Do krypty kostela ve Vamberku už žádný nezvaný návštěvník nevkročí, leda během virtuální prohlídky. Vizualizaci kostela a krypty vytvořil geofyzik Jiří Šindelář, který už dříve ve Vamberku spolupracoval na návratu tváře Magdaleně Grambové. Na virtuální prohlídku krypty s mumiemi se tak můžete vydat spolu s ním již tento pátek v Městském klubu Sokolovna Vamberk.