„Budete mít méně narvaný stůl, ale více času na sebe a blízké. Je to zápas mezi mít a být,“ říká Ivan Havlíček
Koledy obtěžují v nákupních centrech málem už od října, aby připomněly, že by všichni měli být povinně šťastní, povinně veselí a hlavně by měli nakupovat. Místo klidu většina lidí šturmuje v práci a o svátcích nechce ani slyšet. „Dejte mi s tím pokoj, ještě je čas,“ odbývají někteří z nich zmínku o klidu či přípravě na Vánoce.
Klid? Vrchol sezony
Nejvytíženější část sezony prožívají vedle prodavaček třeba pěvecké sbory, které mají ostatním lidem zastavení a vychutnání klidné atmosféry zprostředkovat. Koncertní oddělení Rychnovského dětského sboru Carmina, které zahájilo advent na rychnovském Starém náměstí, má během tří prosincových týdnů 19 koncertů, k tomu ještě přípravky, celkem kolem 30 vystoupení. „Pojedeme i mimo region. Spolupracujeme na koncertním projektu Ave Maria, kdy vystupujeme s dalšími umělci. Zpíváme s nimi například dvakrát v Hradci Králové, Dvoře Králové, Pardubicích,“ nastínil náročný prosincový program sbormistr Carminy Karel Štrégl.
„Moc ne,“ usmívá se nad otázkou, zda má čas na zastavení a uklidnění. Stará se, aby odvedl se sborem kvalitní výkony, „modlí se“, aby děti neonemocněly. Včera měly poslední zkoušku a teď budou třikrát čtyřikrát týdně zpívat. Oddych si sbormistr uvědomí až těsně před Štědrým dnem. „Nebo 26. prosince na koncertě v rychnovském kostele sv. Havla, kde už jsou všichni v pohodě,“ dodává.
Jeho manželka a manažerka sboru musí před koncem roku finišovat s granty, stihnout obstarat domácnost a napéct cukroví. „I když nechci, musím teď myslet na peníze. Všechny granty mají uzávěrku na konci měsíce,“ potvrzuje Eva Štréglová. Je přesvědčena, že lidé vyhledávají koncerty právě kvůli klidu. „Když na vystoupení přijdou, chtějí jeho atmosféru přijmout. Je pochopitelně jiná, než když se perete někde u pokladny v marketu. Já sama obchoďáky vynechávám, “ zní její recept.
Být, nebo mít?
Zhodnocení uplynulého roku plánuje v adventu administrátor týnišťské římskokatolické farnosti v Týništi nad Orlicí Ivan Havlíček. Sejde se i se svými farníky, řeknou si, co zvládli dobře, poděkuje jim za spolupráci, naplánují, co je čeká příští rok.
Přiznává, že „duševní hygienu“ má na rozdíl od jiných přímo v popisu práce. „Jako malého mě doma štvala předvánoční nervozita. Každý si oddechne, až když jsou Vánoce za ním. Méně znamená více,“ je přesvědčen. „Budete mít míň cukroví, míň salátu, méně narvaný stůl, ale více času na sebe a blízké.“ Chápe, že pro lidi s dětmi, rodinou je doba mnohem problematičtější. „Po revoluci jsem byl na kurzu v Itálii. Říkali nám tam, že obdivují, jak jsme vydrželi pronásledování za komunismu. Uvidíte sami za deset let,“ dodávali však „ jestli je horší perzekuce fyzická, nebo psychická, kdy se na vás bude valit něco jiného, než chcete, ze všech stran. Je to zápas mezi být a mít,“ shrnuje Havlíček.