Kolik zaplatí obyvatelé za teploV současné době platí místní za teplo 858 korun za gigajoul (GJ).

Od srpna by se měla částka snížit na 738 korun.

Od ledna roku 2016 by měli občané platit méně než 600 korun za GJ.

K energetickým úsporám dojde zejména díky instalaci nového kotle na spalování štěpkové biomasy.
„Kotel se v těchto dnech usazuje pomocí velkého jeřábu do objektu místní teplárny. Do konce června by měl být nainstalován, pak začne jeho zkušební provoz," vysvětluje starosta města Petr Tojnar.
Pro obyvatele Dobrušky je ale zásadní informací hlavně to, že budou za teplo platit méně. Cena se však nesníží pouze kvůli novému typu spalování, občané totiž přestanou platit dluhovou službu, která se v Dobrušce platila posledních patnáct let.
„Dlužná částka bude doplacena v červenci. Již od srpna tak začnou občané platit za teplo méně. Cena již nebude obsahovat částku za dluhovou službu. Bude zprůměrovaná za celý rok, jelikož do současné doby se ještě vytápělo zemním plynem. Zásadní změny v ceně pak nastanou, až se spustí do provozu nový kotel na spalování štěpek. Ten výrazně sníží samotné náklady na vytápění," řekl předseda představenstva stavebního bytového družstva v Dobrušce Karel Joukl.

Doteď se v Dobrušce v bytech napojených na centrální zdroj vytápění topilo pouze zemním plynem. Náklady se díky spalování štěpkové biomasy sníží až o jednu třetinu. Nový kotel se bude využívat buď samostatně, nebo v kombinaci se zemním plynem při velkých mrazech.
Na začátku roku 2016 by cena tepla měla klesnout až pod 600 korun za gigajoul (GJ). V současné době platí obyvatelé 858 korun za GJ, již od srpna měli najet na zprůměrovanou cenu 738 korun za gigajoul.

Hlavním cílem nového vytápění by měla být zejména úspora energií.
„Město vykonalo a koná mnohé kroky k energetickým úsporám v oblasti vlastního hospodaření. Za všechny připomínám postupné zateplování budov ve správě města, v posledním období zejména škol," uvedl starosta Dobrušky Petr Tojnar na stránkách Dobrušského listu.
Nový kotel, který by měl výrazně ulehčit peněženkám místních občanů, začali dělníci usazovat v teplárně již na počátku tohoto týdne.
Výhoda spalování štěpkové biomasy spočívá především ve využití místních obnovitelných zdrojů. Výrazně se také sníží rizika cenových výkyvů plynu a jeho dodávek.
Místopředseda představenstva a ředitel akciové společnosti Centrálního zdroje tepla (CZT) Zbyněk Procházka seznámil občany již na informační schůzce s koncepcí zásobování teplem od druhé poloviny letošního roku.
„V areálu dnešní teplárny bude postavena kotelna na spalování štěpkové biomasy, která bude vlastním projektem CZT a z třiceti procent bude finančně sanována dotací Státního fondu pro životní prostředí," nastínil již dříve Procházka.
Kotelna bude mimo jiné vybavena odlučovačem emisí, který již bude s předstihem vyhovovat nové evropské legislativě, s níž se počítá od roku 2018.
Teplárna 
v horizontu času
První dobrušská teplárna se začala stavět v padesátých letech v souvislosti s výstavbou obytných domů v Mírové ulici. Stavba byla dokončena v roce 1957 a v říjnu toho roku uvedena do zkušebního provozu. S rozšiřující se výstavbou obytných domů v dobrušských sídlištích začala teplárna kapacitně i technologicky nevyhovovat, a proto bylo v roce 1984 přistoupeno k výstavbě teplárny nové. Na stavbě se podílela firma z Polska. Provoz nové teplárny byl zahájen 30. září 1986 a v roce 2000 byla napojena na plynovou přípojku.