Kolejiště zarůstající trávou, lidé přebíhající přes koleje, špinavá, místy odpadávající omítka nádražních budov a všudepřítomná šeď. Tak si vybaví mnozí podobu železničních nádraží z dob socialismu. To v Týništi nad Orlicí, které prodělalo jednu z největších proměn, si ji vlastně neslo až do roku 2014, kdy začala jeho rozsáhlá rekonstrukce. Nová kolejiště, moderní nástupiště, informační a orientační systém a výstavba podchodu pro cestující i rekonstrukce komerční části výpravní budovy přenesly nádraží do 21. století.

Neuvěřitelnou proměnu od dob sametové revoluce prodělaly i zámky na Rychnovsku. Jednu z těch nejviditelnějších má za sebou empírový Nový zámek v Kostelci nad Orlicí, který za minulého režimu obsadil Výzkumný ústav pro chov prasat. V jeho části se prý dokonce zpočátku i několik zvířat chovalo.

Do rukou rodiny původních majitelů - Kinských se Nový zámek vrátil v roce 1992 ve zuboženém stavu. Trvalo dvě desítky let, než mu vdechli nový život a vrátili mu jeho někdejší krásu, která sem ve spojení se společenskými akcemi a výstavami láká velké množství návštěvníků. Rozsáhlá rekonstrukce pak „omladila“ i rychnovský Kolowratský zámek a ve výčtu by se dalo pokračovat.

Znovupovstání jiné památky - neratovského kostela, který po zasažení střelou z pancéřové pěsti vyhořel, pak zcela zásadně ovlivnilo život v kdysi vysídlené osadě Orlických hor. Zasloužilo se o to především sdružení Neratov, které se rozhodlo svatostánek obnovit a vrátit život i do samotného Neratova. Ten se stal domovem nových „osadníků“ a stal se oblíbeným cílem tisíců výletníků, jež se sem rádi vracejí.

Do proměny velké části regionu pak zásadně promluvila kvasinská automobilka, zejména její rozšiřování v posledních letech a rozvoj průmyslové zóny Solnice – Kvasiny. Na místě polí vyrostly velké průmyslové haly, rapidně stouplo množství aut pohybujících se po zdejších silnicích a s tím i nutnost vybudování obchvatů měst a obcí zahlcených dopravou. Nyní se staví obchvat Opočna a další na realizaci čekají. Nejen tam však putují investice související s rozvojem průmyslové zóny. Znatelně se promítly i do podoby Společenského domu v Solnici, který má za sebou rekonstrukci a přístavbu za téměř 114 milionů korun. Nyní patří k největším a nejmodernějším zařízením svého druhu v kraji.