Postižený Radek vyrůstal v ústavech. Začal se ale učit vést domácnost a před třemi lety mu ústav ve spolupráci s opatrovníkem zprostředkoval službu podporovaného bydlení. Ještě před odchodem pak získal i podporu při hledání zaměstnání a začal pracovat. Na Rychnovsku přibývá mentálně postižených, kteří se osamostatnili a opouštějí ústavy. Vznikají tu projekty, díky nimž získávají pracovní dovednosti a zkušenosti s vedením domácnosti.

Za vším stojí transformace sociálních služeb. Tou prochází i Ústav sociální péče pro mládež v Kvasinách, odkud odešlo do jiných typů služeb už sedm klientů. „Hlavním cílem je vybudovat pro část klientů nová společná bydlení v rodinných domech. Máme v plánu rozšířit tuto službu i do Kostelce nad Orlicí, Častolovic a Týniště nad Orlicí,“ prozradila ředitelka ústavu Jana Mašková.

Rychnovský tréninkový byt Pferdy slaví deset let. Postižené učí samostatnosti

Rychnov nad Kněžnou - Pod pokličkou na plotně to bublá, brambory budou co nevidět. Šestatřicetiletý Josef Rázl zatím připravuje ražniči. Vlastní kuchyň ještě nemá, ale alespoň na pár hodin v týdnu se stává jeho královstvím kuchyň tréninkového bytu na Starém náměstí v Rychnově.

„Chodím sem rád, baví mě to. Pracuji v pekárně. Chci se osamostatnit, rád bych dostal byt na zámku v Kvasinách,“ vysvětluje. Josef Rázl je jedním z klientů rychnovské neziskové organizace Pferda a pekárna, v níž pracuje, je jedním z jejích sociálních podniků.

Samostatně

Tréninkový byt začal Pferda nabízet před deseti lety jako svoji druhou službu po tréninkové kavárně.

„V tréninkové kavárně naši klienti získávali pracovní dovednosti. Chtěli ale změnit svůj život od základů, nejen co se týče práce. A taková služba, která by to naplňovala, tady nebyla. Na Rychnovsku jsme byli první, kdo tréninkový byt nabídl. Naší cílovou skupinou jsou dospělí s mentálním postižením a lidé s psychiatrickým onemocněním,“ říká koordinátorka sociálních služeb Pferdy Nina Mertová.

Klienti se v tréninkovém bytě učí vařit, mýt nádobí, prát, žehlit, uklízet i pečovat o králici Pferdu, místního maskota, který tu má svůj příbytek vedle sedací soupravy. V prostorné místnosti jim pomáhá hned několik nápověd. Třeba nápis na víku pračky upozorňuje, na kolik prát bílé a na kolik tmavé prádlo, při přípravě jídel to jsou zase speciální kuchařky, v nichž každý recept doprovázejí obrázky pro snazší pochopení postupů.

„Učí se tu také hospodařit s penězi. Když mají byt, musí platit, nájem, elektřinu, vodu. Zjišťujeme příjmy našich klientů, aby si dokázali rozpočet sestavit na míru. Dozvídají se, kolik stojí bydlení na Rychnovsku, kolik jim zbude na jídlo a ostatní věci,“ pokračuje Nina Mertová.

Jak vyjít s málem

Do tréninkového bytu nyní dochází šest klientů, většina z nich dvakrát týdně. Začíná se v osm hodin ráno a končí ve dvě odpoledne. „Ráno se probere, co je nového a co se ten den bude v bytě dělat, vařit, co se bude kupovat. Uklidí byt, u králice a vyrazí na nákup. Přitom se naučí, jak efektivně nakupovat, porovnávají si ceny, hlídají si slevy. Potom mají většinou pauzu, kterou vyplňují podle individuálního programu. Probíráme první pomoc nebo havarijní situace, co dělat, když například vypne proud. Pak vaří. Po obědě si odpočinou, uklidí a věnují se dalšímu vzdělávání,“ vysvětluje Nina Mertová. Výuka trvá měsíce i roky.

„Záleží na tom, jak rychle se zvládají učit. Jinak se také pracuje s člověkem, který má mentální postižení, a jinak s osobou, která má duševní onemocnění. Za deset let fungování služby prošlo našim tréninkovým bytem přes třicet lidí a jedenáct jich šlo do samostatného bydlení,“ dodává Nina Mertová.

Na tréninkový byt navazuje v Rychnově nad Kněžnou služba podpory již samostatného bydlení, která umožňuje mentálně postiženým a lidem s duševním onemocněním žít ve vlastním bytě, jen s malou dopomocí asistenta. Tuto službu plánuje Pferda rozšířit na Trutnovsko a do budoucna i na Jičínsko.