Tento název brzy dělal místním obyvatelům velké problémy, protože se těžko rozeznávalo, kdo a co na jaké Še-diviny patří.Kvůli tomu,aby se nějak od sebe tyto dvoje Šediviny odlišily,tak po nějakém čase od založení rovenská koncová osada dostala neoficiální název Rovenské Šediviny,který se po-užívá dodnes.

Zakládání a vznik koncové osady Rovenské Šediviny včetně jejích tří částí s názvy Bažiny, U Prázovky a Za Obcí se datuje od roku 1785 až do roku 1815, kdy jako první vznikla chalupa č. p. 1 v části Za Obcí, kterou na obecním pozemku postavila obec Rovné pro své chudé občany bez přístřeší.

Dále v tuto dobu vznikají tzv.familiantské zemědělské usedlost s popisnými čísly 2 až 11, které na koncích svých pozemků postavili rovenští sedláci, aby oddělili část svých pozemků buď pro sebe, nebo svým dětem a nemuseli až do tříkilometrové vzdálenosti od své zemědělské usedlosti docházet obdělávat tyto pozemky. Pokud starší gene-race sedláků odešla do Roven.Šedivin,přenechala usedlost v Rovném svým dětem.

Častěji ro-diče zůstávali na své usedlosti v Rovném a dětem přenechali nově postavené zemědělské usedlosti včetně oddělených pozemků na Rovenských Šedivinách čímž vznikali tzv.familianti. Jako druhá v pořadí byla Karlem Kovářem z Rovného č.p.1 postavena chalupa č.p.4 se země-dělskou usedlostí na koncových pozemcích jeho tchána Václava Dusbaby z Rovného č. p. 16. Tato chalupa zanikla kolem roku 1950, tím pádem se v současné době dům č. p. 4 nachází na jiném místě Rov. Šedivin, a to v části Bažiny. Asi roku 1970 č. p. 4 dostala Prouzova stodola, kterou v té době přestavěli na obytný dům její majitelé Prouzovi z Rovenských Šedivin č.p.6. Familiantskou zeměděl. usedlost č.p. 6 založil roku 1790 Václav Prouza na koncích pozemků patřícím jeho rodné usedlosti č.p.19 v Rovném. Familantskou zemědělskou usedlost č.p. 7 za-ložil roku 1795 Josef Šritr na koncích pozemků jeho rodné usedlosti v Rovném č.p.20. Chalu-pu č. p. 8 asi roku 1787 postavil Jan Klanta syn mistra punčocháře ze Sněžného, který koupil koncový pozemek od zemědělské usedlosti č. p. 22 v Rovném.

Druhý koncový pozemek od rovenské usedlosti č.p.22 koupil Vít Zajíc z Rovného č.p.5, který asi roku 1787 založil v Rov. Šedivinách familiantskou zeměděl. usedlost č. p. 2. Familiantská zemědělská usedlost č. p. 3 Rovenské Šediviny byla postavena asi kolem roku 1790 rodinou Poláčkových na koncových pozemcích patřících k jejich tzv.zelenému statku v Rovném č.p. 28. Jelikož se Poláčkův statek v Rovném zadlužil, tak nezbylo Poláčkovým nic jiného než chalupu č.p. 3 na Rovenských Še-divinách prodat.Roku 1798 od Poláčků usedlost č.3 koupil Melichar Tencer ze sousední obce Šediviny.

Kolem roku 1810 vznikají ještě dvě chalupy, a to č. p. 9 a č. p. 10. Půlením gruntu č. p. 4 v Rovném, vzniká na Rovenských Šedivinách nová usedlost č. p. 9, které se ujal Josef Hrušovský a s Terezií rozenou Ditrichovou ze Šajtavy tu založí rodinu. Ještě toho času vzniká nová chalupa č.p. 10 jako druhá od zem.usedlosti č.p.16 v Rovném a též z části dělením údělu Karla Kováře z Roven. Šedivin č. p. 4, kterou založil Ignác Hejzlar z nedaleké obce Nedvězí, který se oženil s Kateřinou dcerou Karla Kováře. Tato chalupa se nacházela asi 100 metrů od chalupy č.p.15 V Nebíčku,zanikla asi roku 1920. Roku 1786 vznikla zem. usedlost č.p. 5 Rov. Šediviny v části Bažiny oddělením koncové části pozemku patřící zemědělské usedlosti Jana Prázy z Rovného č.p.18, kterou přenechá svému synovi Kryštofu Prázovi. Postupně přibývaly i další zem. usedlosti.

Jednou z nich byla usedlost č.p. 11, kterou v tomto případě nezaložil pů-vodní majitel pozemku Matěj Ulrych z Rovného č.p. 2, ale nový majitel Jan Práza z Rovného č. p. 18 synovec Kryštofa Prázy, který 18. srpna 1786 koupil od Ulrychů koncovou část jejich pozemků pro stavbu chalupy č. p. 11 a zemědělskou činnost k této nově vznikající usedlosti.

Roku 1862 Josef Práza syn Kryštofa Prázy oddělí část svých pozemků patřících k usedlosti Bažiny č. p. 5 svému synovi Petru Prázovi, který zde založí další zemědělskou usedlost s číslem popisným 15 známou pod názvem V Nebíčku.

MIlan Práza