Milan Hofman v Novém Městě nad Metují čtyři roky žil a studoval, maturoval na tamní průmyslovce a také intenzivně sportoval. Spolužáci si ho pamatují jako spolehlivého, milého a přívětivého kamaráda, který byl ochotný každému se vším nezištně pomáhat. V současné době se věnuje řadu let podnikání v oboru, který vystudoval.
Jarmila Haldová, která žije a tvoří v Sedloňově v Orlických horách, už kdysi vyřezávala jeho „šéfa“ Václava Havla.
„Politici mě až tak nebaví jako panovníci. Kdybych nějakého politika, třeba do novoměstského Měšťanského betlému, dělala, tak by musel být zajímavý i něčím jiným než politikou. Já si vážím lidí, kteří něco dovedou a ve svém oboru to dokázali, nejen například vědců, kteří vymysleli něco důležitého pro lidstvo, ale i poctivých řemeslníků,“ říká.
„Havel byl nejen politik a symbol své doby, ale i umělec. A už jsem ho také vyřezávala. Není to reliéf, jako dělám panovníky, je to postava asi půl metru vysoká. Požádali mě o to kdysi, asi v roce 1990, z Chrudimi, kam přijel. To je město loutek. Ale nejednalo se o loutku, ale o figuru, která mohla hýbat hlavou a rukama. Stála jsem o to udělat prezidenta, protože moje maminka, když chtěla být malířkou, tak se děda k tomu nechal umluvit s tím, že bude malovat jednou prezidenta – to byl tehdy prezidentem Masaryk. Ale pak jsme už neměli prezidenty, které by stálo za to malovat. Takže to byl takový rodinný dluh,“ prozradila Jarmila Haldová.
A protože dělá postavy spíš úsměvné, ne vážné, ztvárnila tehdy prezidenta Václava Havla jako Ferdinanda Vaňka, hrdinu Havlových her. Jestli se figurka dostala do rukou Václava Havla, to už řezbářka neví.
Jedním z vrcholů činnosti Jarmily Haldové je kolekce dřevěných kolorovaných reliéfů českých panovníků a jejich manželek. Jsou pojaty historicky věrně, vycházejí z dobových výtvarných předloh, dokládají historickou dobu působnosti českých panovníků a světců.
„Teď mám rozpracované poslední panovníky, protože z celkového počtu mi chybí už jen šest. Dělala jsem nyní Ferdinanda pátého a jeho manželku. Figurka se musí nejdřív vyřezat a pak vymalovat, to jsou věci, které dělám vedle zakázek ze své iniciativy,“ podotýká výtvarnice.
Na Měšťanském betlému začala Jarmila Haldová pracovat roku 2001, kdy Nové Město nad Metují slavilo pětisté výročí svého založení. Jedná se o výtvarný počin svou myšlenkou a provedením zcela ojedinělý. Za finanční podpory města tehdy vznikla základní část betlému Svatá rodina a část renesančních domů na zdejším náměstí.
Součástí je zámek se sochou Bedřicha Smetany v popředí. Dále navazují jednotlivé strany náměstí, budova Spolkového domu se slunečními hodinami, kostel Nejsvětější trojice a další domy v jeho sousedství. Před vyřezanými domy je betlémský chlév s jesličkami a s ležícím Ježíškem, postava Josefa a Marie. Další postavy na sebe nenechaly dlouho čekat. Všem se nápad velice zalíbil a betlém se začal rychle rozrůstat. Dal by se také nazvat: Novoměšťáci sobě. Protože většina postaviček zobrazuje právě konkrétní občany města a mohou si ho tvořit sami.
Součástí betlému je i album, kde má každá vyřezaná postava fotografii a text s vysvětlením, koho představuje a za jakým účelem dal figurku vyrobit.
Původně byl betlém umístěn v Galerii Zázvorka. Od listopadu 2007 má své místo v prostorách muzea, kde je stálou součástí muzejních expozic.
Figurky jsou vyrobeny z lipového dřeva. Dřevo lípy je díky svým ideálním vlastnostem nejoblíbenějším materiálem řezbářů. Lípa velkolistá má dřevo tmavší, dřevo mohutných lip srdčitých je nejbělejší. Charakterizuje ho jemná a pravidelná struktura, měkkost a pevnost. Povrchová úprava figurek je dělaná temperovými barvami a zafixovaná fixativem.
„Temperové barvy mi vyhovují nejvíce, protože mám pocit, že olejové barvy malé figurky vybarví až moc hrubě. Po konečné úpravě fixativem není figurka příliš lesklá a dostane krásný hedvábný nádech a přirozenost,“ řekla k tomu Jarmila Haldová.
Život a dílo Jarmily Haldové
Jarmila Haldová se narodila 3. prosince 1951 v Praze do rodiny výtvarníků. Otec Václav Havlík působil jako scénograf v divadle Spejbla a Hurvínka, v Ústředním loutkovém divadle a vyučoval loutkařskou technologii na Katedře loutkářství Divadelní fakulty pražské AMU. Matka Jarmila Havlíková se proslavila jako ilustrátorka a také se plně věnovala loutkařské tvorbě.
V roce 1975 se Jarmila Haldová s rodinou přestěhovala do Sedloňova v Orlických horách. Výtvarné dílo autorky je obsahově rozsáhlé. Lze jej rozdělit na výtvarné práce ze dřeva (figurální a reliéfní) a na práce malířské a grafické (například ilustrování pohádek či odborných publikací o rostlinách). Jedním z vrcholů její činnosti je kolekce dřevěných kolorovaných reliéfů českých panovníků a jejich manželek. Z podnětu katolické nadace pro nevidomé vznikl také neobyčejně působivý soubor třiceti reliéfních deskových obrazů, převážně českých světců a patronů.
Vedle řezby reliéfů se dlouhodobě věnuje vyřezávání loutek a hlavně betlémů. Největší celek vytvořila pro Okresní muzeum v Rychnově nad kněžnou, kde v osmdesátých letech byla zaměstnána. Jde o takzvaný Tkalcovský betlém, kde vedle betlémské scény je zobrazeno kompletní zpracování lnu na plátno a jeho barvení. Desítky dalších větších nebo menších betlémů jsou roztroušeny mezi sběrateli po celé republice. Zúčastnila se také značného počtu výstav na mnoha místech v Čechách. V současné době se zaměřuje na tvorbu pohádkových figurek, na hrdiny antických příběhů, vyřezává šachové figury, panenky a loutky. Náměty čerpá ze všední každodennosti života nebo z literárních a dramatických děl. Má ráda řeckou mytologii. Profesionální úrovní svých děl dalece přesáhla rámec regionu Orlických hor i hranic východních Čech. /Zdroj: Městské muzeum v Novém Městě nad Metují/