Například v okresním městě si všichni dali v sobotu ráno sraz ve Stacionáři sv. Františka, skupiny tvořili zejména skauti a děti z místní farnosti. „Řekla bych, že se nám vše podařilo dobře připravit. Přestože prší, tak je milé, že nemrzne. Sice jsou mokří, ale prostě jdou. Náročné to bylo ráno, když se tu sešlo všech osmnáct skupin o třech nebo čtyřech lidech. Mám tu pomocnice, takže jsme je do hodiny vypravili,“ hodnotila průběh sbírky v sobotu odpoledne ředitelka rychnovské farní charity Eva Šmídová.

Do terénu vyrazilo okolo sedmdesáti koledníků a snažili se obejít všechny vytyčené lokality. „Možná že Na drahách se nestihly všechny čtyři věžáky. Někteří byli v průběhu dne unavení, takže třeba jiní vzali kousek za ně. Uvidíme, jak budou mít sílu ostatní skupiny, které dorazí,“ pokračovala Šmídová. Ti nejzdatnější se vraceli třeba až kolem osmé večerní, neboť v neděli se již nechodilo.

Náročná organizace

Se zvědavostí se očekává zisk, který dárci vložili do všech kasiček. „Vloni jsme měli kolem sta tisíc, tak uvidíme, co bude letos. Ale přímo v Rychnově by to mohlo být podobné,“ myslí si ředitelka. Zároveň dodala, že každoročně částka kolísá, roli může sehrát i počasí, počet lidí a kolik toho obejdou.

Pro Šmídovou bylo pořádání sobotní sbírky organizačně velmi náročné, neboť měla na starosti ještě dalších třiadvacet obcí. „Pro materiály si přijede asistent nebo někdo z vedoucích, případně je tam rozvezeme, vybavíme každého. Celkem by mělo být kolem devadesáti kasiček. Například v Lukavici jedna paní onemocněla a nechodila,“ líčila nejen své úkoly.

Coby ředitelku farní charity jí v souvislosti s víkendovou akcí čeká ještě spousta další práce i v následujících dnech. Již v sobotu se mohly začít počítat peníze, ovšem přece jen byla ještě jedna možnost přispět pro ty, kteří to nestihli, a sice v neděli na mši v rychnovském kostele. Další úkoly na sebe nenechávají dlouho čekat. „Počítat budeme i za několik okolních obcí, přestože asistenti to jinde coby zástupci charity mohou také udělat a peníze odevzdat třeba na pobočce spořitelny. Rovněž materiály buď někdo vrátí, nebo pro ně dojedeme. Příští týden bude rozhodně náročný, je toho dost,“ měla o víkendu jasno ředitelka Eva Šmídová.

Mezitím se v charitním domě scházeli koledníci, aby se občerstvili a ohřáli. Přestože venku místy panovalo nevlídné počasí, skupiny byly vesměs spokojené, byť únava také sehrávala svoji roli. „Lidé se snaží přispět, i když někteří nejsou ke sbírce shovívaví, ale tak už to bývá. Paradoxní mi přijde, že spíš než mladší přispívají ti starší, přestože mají třeba nižší důchody,“ ohlédl se za počínáním svojí skupiny její vedoucí Jiří Roszynec, jenž se sbírky dosud účastní během každého ročníku. Úctyhodné – letos byl již jedenáctý.

Poprvé vedoucím

Teprve sedmnáctiletý mladík si roli vedoucího vyzkoušel vůbec poprvé. Mimo jiné to s sebou neslo fakt, že oproti předchozím rokům neměl stabilní skupinu, společnost mu tentokrát dělaly o několik let mladší dívky. „Užil jsem si to. Rozdíl to pro mě příliš nebyl, akorát za ně mám nějakou zodpovědnost. Kdyby se něco stalo, asi by to bylo na mě, než kdybych byl koledníkem a měl někoho nad sebou. Jinak když se někdo zeptá, o čem sbírka je, jsem povinen ho informovat, ukázat průkazku, kdežto koledník dělá to co má – v uvozovkách jen zpívá. Já vysvětluji, o co jde, a tak dál,“ vyprávěl Roszynec o své nové zkušenosti. Jelikož jeho skupina byla poměrně mladá, pohybovali se především v centru města, později se před deštěm schovali do patrového domu s několika vchody, kde byl rodin dostatek.

Na štědrost lidí si zjevně nemohli stěžovat. „Na to, že se říká, že je ekonomická krize, tak si myslím, že štědří byli.“ Samozřejmě se však našli i takoví, kteří přispět nechtěli. „Někteří lidé nás odmítli, ale nikdo to neudělal sprostě. Slušně nás pozdravili, řekli, že o sbírku nemají zájem, ať se nezlobíme,“ řekl mladý vedoucí. Jeho skupina strávila v terénu asi šest hodin.

Nejen on se přesvědčil, že leckde již lidé příchod králů očekávají a jsou připravení přispět. „Na náměstí jsou obchody. Když jsem tam minule chodil poprvé, nebyli na nás připravení, že nemohou vzít peníze z pokladny, ale letos už to bylo jinak a rovnou je z ní vzali. Odhadem jsme navštívili asi sto dvacet rodin,“ uzavřel Jiří Roszynec.

Chodilo se i po vsích

A jak to vypadalo na některých dalších místech okresu? V sobotu ráno došlo v opočenském děkanském kostele k požehnání sbírky. Kupříkladu ve Vamberku se dále pohybovalo deset skupin koledníků, v Kostelci nad Orlicí byly tři. Již v pátek odpoledne se vyskytovaly v centru města, o den později se rozptýlily i do dalších části. Sbírku mohli podpořit nejen obyvatelé měst, ale i ti z okolních obcí. Dalo by se pokračovat, charitativní akce se zkrátka konala v mnoha koutech regionu.

Závěrem připomeňme, že Farní charita Rychnov nad Kněžnou již předem avizovala, že výtěžek Tříkrálové sbírky 2011 bude použit podle schváleného záměru především pro potřebné, ale také na podporu činnosti Stacionáře sv. Františka v Rychnově nad Kněžnou pro lidi s mentálním či kombinovaným postižením a seniory, peníze dále mohou posloužit rodinám s více dětmi nebo s postiženým dítětem a rodinám v nouzi. Část výnosu je určena na humanitární pomoc do zahraničí, určitý obnos bude věnován také na projekt školního autobusu pro chudé děti v Indii.