"Absolvoval jsem dvouletou Lidovou konzervatoř - obor diskžokej. Bez toho by nás nenechali vystupovat. Pořádalo to Krajské kulturní středisko v Hradci Králové. Chodilo nás tam asi 45, do druhého ročníku se dělaly postupové zkoušky - písemné, praktické a ústní. Všechno bylo ohodnocené body, student musel získat minimálně 25 bodů, aby postoupil. A samozřejmě v tomto stylu byly i závěrečné zkoušky. Vím, že ani ty nenechali všechny udělat. Bylo to samozřejmě praštěné. Ale po revoluci, když to skončilo, ti kluci na diskotékách už jen pouštěli písničky, my byli zvyklí je komentovat. Spousta lidí na to vzpomíná," říká Jiří Suchánek.

Kde hrál? "Myslím, že všude," tvrdí.

Cesta k tomu ale nebyla jednoduchá: "Dokončil jsem tu takzvanou konzervatoř, dostal jsem papír, ale v té době se nedalo podnikat. Člověk musel být zaregistrovaný pod nějakou organizací. Ve Vamberku byl Městský klub Sokolovna. Vybavený dokumenty jsem se vydal za jeho vedoucím. Byl to samozřejmě straník až na půdu, takže za pět minut jsem stál před barákem a byl jsem vyřízený. Prý co tam bude vedoucím, že tam nic takového nebude. Sklapl jsem patky a vypadl. Ale jména nás absolventů oboru diskžokej byla zapsaná na okresech, kde působila kulturní komise. Protože tehdy se o povolení každé zábavy muselo žádat a hlavně se musel vyplnit playlist - písničky, které se budou hrát, aby nebyly "závadné". A nakonec se vyplnilo, že tam hraje diskžokej Suchánek. Všechno mělo pravidla. Komise to zkontrolovala a když to bylo v pořádku, dala razítko a mohlo se hrát."

"Dřevák" v Rychnově, pamatujete tu diskotéky?
Diskotéky v devadesátkách hýbaly na Rychnovsku kulturními sály i hospodami

Zatímco ve Vamberku dj nepochodil, štěstí se na něj usmálo v Solnici: "V Solnici byl vedoucím kulturního domu Josef Koráb, obdivuhodná osobnost. Ten se tenkrát se mnou spojil a do týdne jsme měl smlouvu, že hraju pod solnickým kulturním domem, který patřil pod automobilku, a mohl jsem hrát kdekoli."

Diskotéky v 80. letech začínaly. "Do té doby byly zábavy s živou kapelou. V Solnici se dělaly klubové středy a do kulturního domu, který byl největší v okrese, se sváželi študáci od Častolovic, chlaďaři, ze Žamberka, "mlíkařky" a "mlíkaři" z Opočna, třeba 10 nebo 15 autobusů s omladinou. Jezdily tam začínající kapely, zpěváci, zpěvačky. Na pódiu měli hodinu, hodinu a půl své vystoupení, zatímco pak balili, na protější straně sálu bylo postavené takové lešení s aparaturou a odtamtud jsem už rozjížděl diskotéku," líčí Jiří Suchánek.

A vybavuje si i to, že těmto diskotékám někdy v rámci naplnění programu pro mládež předcházely rovněž přednášky. V Solnici se kromě jiného pořádaly i soutěže krásy a předávání cen Zlatý volant.

Jiří Suchánek byl první roky jediným diskžokejem se zkouškami v okrese. Měl tak příležitost být u vystoupení tehdejších hvězd, jako byli Petr Kotvald, Stanislav Hložek a Hana Zagorová, v Solnici sklízel ovace také Michal David s kapelou Allegro, představila se tu prý veškerá hudební špička kromě Karla Gotta. Ale také začínající interpreti, kteří prorazili o něco později.

"Přijeli tam třeba čtyři kluci z Teplic - skupina Kabát, kluci od Prahy - Lucie, vzpomínám na Lucii Bílou jako na mladou holku, která tam měla vystoupení, malinko se "pískla" a že s kapelou nikam nejede, kapela ji v Solnici nechala," vzpomíná Jiří Suchánek a také na to, jak jí Pepa Koráb sháněl ubytování v hotelu v Rychnově, kam ji olcitem po diskotéce vezli.

Ilustrační foto.
Covid přinesl rozpuk virtuálních zločinů. Odhalení dává policistům zabrat

Přístup k zahraničním kapelám byl omezený. "U nás měli první velký živý koncert až Rolling Stones na Strahově v 90. roce. My jsme jezdili celé osmdesátky a devadesátky na kapely do Budapešti. V 86. roce jsme tam byli na Queenech," vypráví dále Jiří Suchánek, kterému se v 83. roce podařilo dostat i na Západ.

Právě zpoza hranic se občas dalo něco převézt. Muzika na diskotéky se sháněla, kde se dala, pašovalo se, šmelilo, jednou z cest byl i výměnný bazar, který mezi sebou dýdžejové udržovali. A barevná hudba? Používaly se třeba i majáky z policejních aut. Později, to bylo už v 90. letech, diskžokejové měli možnost nakupovat ve specializované prodejně Chopin.

"Nejdřív jsme pouštěli hudbu z kazet, dnes to je nemyslitelné, z desek, když přišla cédéčka, mohla se hrát, první, pátá, desátá, skákalo to z jedné skladby na druhou. To byl výkřik techniky," dodává legenda mezi dýdžeji na Rychnovsku.

Ve svém archivu má však snímky z řady různých akcí. Třeba z roku 1987, kdy komentoval a účinkoval na festivalu Zájmové umělecké činnosti, v devadesátkách v Rychnově dýdžejoval na diskotéce s tehdejší hvězdou Terezou Pergnerovou, ale vítal i olympijského vítěze Romana Šebrleho na náměstí, kam dorazilo 2,5 tisíce fanoušků. Není divu, vždyť Roman chodil v Rychnově do školy a dobře zná rovněž zdejší atletický stadion. Jiří Suchánek jako moderátor nesměl chybět ani u toho, když naši hokejisté vyhráli zlato ve Vídni a na náměsti diváci sledovali projekci na velkoplošné obrazovce, a komentoval také módní přehlídky.

Na diskotékách hraje stále, ale můžete ho vidět a slyšet i jinde. Třeba při moderování Podorlické rally.