Jednomu z oslovených obyvatel regionu se některé požadované údaje, jež bude muset o sobě a své domácnosti ve sčítacím archu uvést, příliš nezamlouvají: „Sčítání jako takové mi nevadí. Jenom si nejsem jistý, jestli je nutné uvádět například vlastnictví nemovitosti. A dokonce počítač nebo připojení k internetu - není to už opravdu zasahování do soukromí? A kdo zaručí, že odpovědi ostatních budou pravdivé?“ ptá se Jiří Jirásek. Sčítací komisaři ani lidé, kteří tuto práci prováděli před deseti lety, mu však zatím nemohou odpovědět.

Obyvatelka Rychnova nad Kněžnou, která při posledním sčítání lidu před deseti lety zajišťovala kontrolu šesti komisařů jako revizorka, totiž podléhá mlčenlivosti a mohla nám pouze sdělit: „Moje úloha tenkrát spočívala v kontrolování práce všech šesti sčítacích komisařů. Jak bude probíhat to letošní sčítání, skutečně nemám tušení.“

Terénní práce při letošním sčítání zajišťuje pro Český statistický úřad na Rychnovsku, stejně jako v celé republice, Česká pošta. Její regionální komisaři však musí zatím zůstat před veřejností skryti, ani vedoucí pošt v tuto chvíli nemohou informovat veřejnost ohledně projektu. Jejich vyjádření potvrdila Marta Melicharová, tisková mluvčí České pošty, a doplnila: „V bývalém okrese Rychnov na Kněžnou bude sčítání zajišťovat 70 sčítacích komisařů. V následujících dnech proběhne odborné školení komisařů, kteří budou roznášet sčítací formuláře. Školení je plánováno částečně jako samostudium a částečně jako prezenční doškolení.“

Jasno o smyslu sčítání si nyní vytvářejí také starostové. „Jelikož jsem v úřadu pouhé tři měsíce, nemohu nyní posoudit, jak a v čem konkrétně budou získaná data využívána. Zřejmě pomocí tohoto sčítání zjistíme, jakým způsobem se vyvíjí demografická křivka, a podle toho rozhodneme, jak a kam budeme do budoucna směrovat další investice,“ míní rychnovský starosta Jan Skořepa a dodává, že výsledky by mohly ovlivnit směr toku financí či podnikatelské záměry.“

Sčítání lidu, domů a bytů přináší podle dobrušského starosty Petra Tojnara velké množství cenných údajů, které nelze jiným způsobem efektivně zjistit. „Výsledky využijeme v Dobrušce k plánování rozvoje města. Například informace o počtech obyvatel obce nám slouží jako podklad pro výpočet výnosu z některých daní obce, ale i pro žádosti o dotace z prostředků Evropské unie. Výsledky revize základních sídelních jednotek a statistických obvodů nám poslouží ke zvýšení kvality statistických údajů v některých agendách našeho úřadu, zejména v oblasti územně analytických podkladů,“ uvádí Tojnar. Po skončení sčítání uvítá nový Statistický lexikon obcí České republiky, neboť v lexikonu z roku 2005 již nezíská potřebné aktuální údaje. Tojnar je dále přesvědčen, že sčítání přináší jedinečný komplex údajů o lidské společnosti a tato data by měla ovlivnit veřejný i soukromý sektor a být nápomocna pro tvorbu rozvojových programů či zefektivnění služeb ve všech oblastech, např. ve vzdělávání, zdravotnictví, dopravě ap.

(jol, zr)