Slavnostní večer konaný při této příležitosti se stal v Dobrušce již tradicí a tento fakt také vyzdvihl hejtman Královéhradeckého kraje Jiří Štěpán: „To, co zde dělá Dobruška, že si dovede vážit a že také oceňuje významné osobnosti, které se jakýmkoliv způsobem zasloužily o rozvoj vašeho města, našeho kraje a naší země, je naprosto úžasné a nebývá to úplně zvykem. Myslím si, že ostatní města by vám měla závidět a hlavně se inspirovat tím, co tady děláte. Děkuji vám za to.“

Pak se postupně na pódiu vystřídali lidé, kteří nesedí doma s rukama v klíně, kteří tu po sobě zanechávají nesmazatelnou stopu, kteří zviditelňují a proslavují svoji Dobrušku, a také ti, kteří dokázali pomoci v nečekaném okamžiku nebo ti, co pomáhají téměř celý život.

Zlatou medaili převzala první dáma české country music, zpěvačka Věra Martinová, stříbrnou dlouholetý ředitel základní školy a divadelní ochotník Václav Hlavsa, bronzovou dobrovolná pracovnice farní charity Helena Petrová a spolu s ní kronikář, zakladatel Dobrušského žesťového sdružení a nadšenec pro historii Stanislav Kupka.

Zvláštní ocenění vedení města F. L. Věka od včerejška patří manželům Janě a Oldřichu Hofmanovým, kteří zachránili tonoucího se chlapce a v neposlední řadě dobrovolnému dárci Jaroslavu Řehákovi, jenž za svůj život absolvoval těžko uvěřitelných 482 odběrů krve a krevní plazmy.

A jak komentovali někteří z těchto výjimečných jednotlivců medaile a čestná uznání, jež jim právem náleží? „Svoji medaili beru především jako velké ocenění práce Farní charity v Dobrušce“, řekla bez rozmyšlení zástupkyně ředitelky Helena Petrová. „Jsem rád, že tu po mně něco zůstane,“ prohlásil Stanislav Kupka. „Děkuji tam nahoru mé kamarádce a ředitelce tehdejší lidové školy umění Drahomíře Dachsové, která mi dala hudební základy,“ s dojetím v hlase a pohledem vzhůru k nebi poznamenala Věra Martinová.

To Jaroslav Řehák lákal už při předání ceny ostatní, aby i oni dávali krev: „Když ne z přesvědčení, tak proto, abyste obměnou krve omládli.“ Jana a Oldřich Hofmanovi skromně poznamenali, že byli pouze ve správný čas na správném místě, že svojí duchapřítomností zachránili život malému chlapci, považují tak trochu za samozřejmost.

Byl to výjimečný večer ve společnosti výjimečných lidí. Zatímco hvězdná Věra Martinová nikdy nezapomene zdůraznit, že do velkého světa hudby vyšla právě z Dobrušky a že se do svého města stále ráda vrací, to na první pohled „obyčejní“ lidé Helena Petrová nebo Stanislav Kupka odvádějí neviditelnou, ale tolik potřebnou práci a nehledí přitom na čas. Stejně tak Jaroslav Řehák, který jako důvod k tomu, že téměř 500krát daroval krev nebo krevní plazmu, uvedl správnou výchovu a příklad z dětství, kdy jeho maminka pomáhala ostatním jako členka Československého červeného kříže.

Je nadmíru jasné, že město, v němž se narodili národní buditel František Vladislav Hek, první ředitel Národního divadla František Adolf Šubert a od nejútlejšího dětství žil světoznámý malíř František Kupka, má i své novodobé osobnosti. Je zároveň skvělé, že jim neváhá poděkovat.

Dana Ehlová