Půda spálená na troud a po vodě ani památky. Tak to nyní vypadá nejen na zoraných polích, ale i na hřebenech Krkonoš.

Od první srpnové dekády prakticky nepršelo. Nebývalé sucho začíná trápit nejen zemědělce, ale už i vodohospodáře a dokonce krkonošské ochránce přírody.

V místech, kde normálně tečou horské potůčky, jsou pouze suchá koryta. Úpské rašeliniště je v některých částech zcela vyschlé. Sucho trápí živočichy i rostliny a výrazně zvyšuje nebezpečí požáru.

„Sucho jako letos nepamatujeme,“ posteskl si Jan Hřebačka, ředitel Správy Krkonošeského národního parku (KRNAP). „V posledních týdnech v Krkonoších téměř nepršelo. Když už pršelo, jednalo se o a když už, jednalo se o přívalové deště, které z hor rychle odtekly a napáchaly značné škody,“ dodal.

„Srpen a především pak září jsou srážkově silně poprůměrné. Dosavadní vývoj dokonce srpen staví na pozici druhého nejsuššího srpna od roku 1921, kdy byla pravidelná měření zahájena,“ uvedl Zdeněk Mrkvica z královéhradecké pobočky Českého hydrometeorologického ústavu.

Vůbec nejsušší srpen v historii byl v roce 1952, kdy například v Hradci Králové spadlo jen 3,2 milimetru srážek.

BEZ VODY. Hluboký podstav hlásí většina východočeských vodních toků. Ochlazení a s ním první deštík by měl přijít podle předpovědi „rosničkářů“ až v úterý, poté se však má počasí navracet k nynějšímu suchému rázu.

Podzimní sucha jsou sice podle ochranářů méně nepříznivá než ta jarní či letní, přesto mají na přírodu výrazný vliv. Nynější sucho má hlavní negativní dopad na říční ekosystémy.

„Menší množství vody ve vodních tocích znamená i menší životní prostor pro ryby a vodní bezobratlé. Ryby se udrží v korytě potoka, ale bezobratlí uvíznou na mělčině. Když ta vyschne, vše, co v ní žilo, zahyne,“ říká Josef Harčarik, odborný pracovník Správy KRNAP.

Problémem však není pouze současné sucho, ale zejména časté opakování období sucha. Přirozený déšť nedokáže vyrovnávat vodní bilanci v půdě. Vláhový deficit se proto neustále prohlubuje.

Však už také vypukly první lesní požáry, před kterými varují meteorologové. V pátek hasiči bojovali s požárem lesa poblíž Harrachova na ploše půl hektaru, ovšem ve velmi nepřístupném terénu.

Minulou sobotu muselo sedm jednotek hasičů s policejním vrtulníkem hasit svahy Kotle nad Dolním Dvorem. Vzňal se tu asi desetiletý les podobné velikosti.

Ochranáři mají podezření na neopatrné turisty, kteří zde mohli odhodit nedopalek cigarety. Zákaz kouření a rozdělávání ohňů přitom platí na celém území národního parku.

Po sezoně mají pravděpodobně také houbaři. Katastrofální nedostatek vláhy způsobil, že skoro vůbec nerostou právě nejvyhledávanější úlovky – hřibovité druhy.

Meteorologové: Nepršelo už od začátku srpna

Východní Čechy/ Extrémní sucho, nejhorší od roku 2003, potvrzují i východočeští meteorologové.

„Vždyť už měsíc a půl nepršelo. Červen i červenec byly srážkově průměrné, ale od 3. srpna nespadla skoro ani kapka,“ uvedl Zdeněk Mrkvica z královéhradeckého hydrometeorologického ústavu.

Sucho navíc umocnily vysoké teploty v srpnu i září, oba měsíce jsou teplotně nadprůměrné. A doteď jsou abnormálně teplé i noci.

Své by o tom mohli vyprávět zemědělci.

„Zasetá řepka nám mezeruje. Ozimy právě sejeme, to bude stejné – nevzejde to a ani to nejde do země, obracíme tvrdé balíky země. Jediná výhoda snad je, že když rozmetáme hnůj, jedeme po pevném,“ řekl Petr Sedláček, agronom družstva v Dubenci na Trutnovsku.

Stýská si i Oldřich Lachman, šéf družstva Zema z Markvartic na Jičínsku. „Je to špatné. Žně byly deštivé, pak od srpna spadlo jen asi deset milimetrů. Pro řepku jsme ani neorali, nestihlo by se to, jen jsme podrývali. Vlivem sucha čekáme rozšíření pilatky řepkové, tak teď proti ní stříkáme, aby nedošlo k ubytku listové hmoty. Sucho se odráží i na cukrové řepě. Počítáme, že výnos bude o 10 – 15 procent menší,“ uvedl.

(sik)


Stejně vyprahlé září jako letos bylo naposledy v roce 1952

SRÁŽKY:

červen 2009 – 63,9 mm … 45. nejvlhčí červen od roku 1921
maximum: červen 1971 – 133,6 mm
minimum: červen 2003 20,4 mm

červenec 2009 – 73 mm … 45. nejvlhčí červenec od roku 1921
maximum: červenec 1997 – 206,4 mm
minimum: červenec 1927 – 10 mm

srpen 2009 – 33,2 mm … 68. nejvlhčí srpen od roku 1921
maximum: srpen 1964 – 212,2 mm
minimum: srpen 1973 – 8 mm

září 2009 (do 25. 9) – 3,7 mm … 86. nejvlhčí září od roku 1921 (tedy 2. nejsušší)
maximum: září 1967 – 146 mm
minimum: září 1952 – 3,2 mm

TEPLOTY:

červen 2009 – 16, stupňů … 54. nejteplejší červen od r. 1921
maximum: 2003 – 20,8 stupně, minimum: 1923 – 12,8 stupně

červenec 2009 –19,5 stupně … 21. nejteplejší červenec od r. 1921
maximum: 23,5 stupně, minimum 15,2 stupně

srpen 2009 – 20,4 stupně … 3. nejteplejší srpen od r. 1921
maximum: 1992 – 22,6 stupně, minimum: 1940 –14,7 stupně

Září 2009 – 17,2 stupně … 3. nejteplejší září od r. 1921
maximum: 1947 – 18,3 stupně, minimum: 1996 – 10,8 stupně