Vrtule nechceme, protestují na Novém Hrádku

Výška stavby tak překročí 120 metrů. Elektrárna, která by měla být schopna dodat 2 megawatty výkonu, je teď trnem v oku místních lidí. Založili proto sdružení Šibeník, které nazvali podle kopce, kde má elektrárna stát. A hájí svoje zájmy.

„Obáváme se vlivu stavby na bezpečnost a zdraví lidí,“ říká předseda Občanského sdružení Šibeník Ondřej Nikl. „Elektrárna bude vydávat širší spektrum hluků a zvuků, než je hygienická norma schopna postihnout. Zkušenosti ze světa, ale i z Krušných hor dokazují, že citlivější lidé mohou mít i přes dodržování hlukových limitů zdravotní problémy. A víme, že větrné elektrárny dokáží znepříjemnit život i silnějším jedincům. Může se stát, že se kvalita života v tomto krásném koutu podhůří Orlických hor, výrazně sníží,“ dodal. Členem občanského sdružení je i Roman Kocourek, který dodává: „Nikdo není zvědavý na ten monotónní zvuk, který vrtule vydávají. A už vůbec ne na to, poslouchat to každý den.“

Podle předsedy sdružení Ondřeje Nikla, může mít elektrárna dopad i na na přírodu. Ohroženi tak budou ptáci i netopýři.

Konec netopýrů?

„Žije tu patnáct druhů zvláště chráněných druhů netopýrů a sedmnáct druhů zvláště chráněných druhů ptáků. Studie, které posuzovali možný střet těchto živočichů s větrnou elektrárnou, byly podle nás krátkodobé a nepřesné,“ říká.

„Vůbec nebylo bráno v úvahu, že plánovaná vrtule elektrárny má stát na spojnici dvou nejvýznamnějších zimovišť netopýrů: Pevnosti Dobrošov a dolu Portál ve Sněžném. A tím může přetnout jejich migrační trasy,“ dodal.

Podle Nikla je také zřejmé, že početní stavy jednotlivých druhů ohrožených živočichů jsou větší než tvrdí investor. „Studie, o kterou se investor opírá, navíc neregistruje ani to, že se tu vyskytují a nedaleko hnízdí další ohrožené druhy: čáp černý, nebo výr velký. A i tady je jejich kolize s větrnou elektrárnou reálná,“ dodal.

Obavy odmítá zástupce investora ČEZ Obnovitelné zdroje s.r.o., Tomáš Szkandera. „Myslíme, že prostor vybraný pro elektrárnu splňuje všechny legislativní podmínky. Opíráme se o studie, které hodnotí vliv stavby na životní prostředí. Studie hlukové, ornitologické i studie vlivu na zdraví,“ dodal.

„Jsem pro,“ říká starosta městyse

Zastáncem výstavby elektrárny je i starosta Nového Hrádku Vladimír Říha. „Jsem přesvědčený, že větrné elektrárny jsou už v takovém stavu vývoje, že už žádný hluk vydávat nebudou. Na jednu takovou jsem se byl podívat, a to v západních Čechách,“ ujišťuje starosta. A hned dodává: „Musíme si uvědomit, že někde tu energii získat musíme. A jestli nechceme svítit loučemi a doma si topit ohýnek, tak musíme někde ustoupit. Prostě někde se ta energie získat musí,“ dodal.

A přidává i další argument:. „Už jednou se tady o vrtulích hlasovalo. Anketa občanů proběhla v říjnu 2006. Tehdy hlasovalo 377 místních. Hlas pro elektrárnu dalo 283 lidí a jen 94 bylo proti,“ počítá. „Čili pro mě je to jednoznačné. Tři čtvrtiny pro a čtvrtina proti. Jako starosta bych měl výsledek ankety brát v úvahu a podle toho jednat,“ dodal.

Občané „vrtule“ nechtějí

Jinak to ale vidí lidé, kteří přišli minulý týden ve čtvrtek do kina v Novém Hrádku sdělit svůj nesouhlas.

„Mít tuto anketu za rozhodný ukazatel, je obrovskou chybou,“ míní Roman Grym, který má v Novém Hrádku rodinný dům. „Jak může někdo, kdo od větrné elektrárny bydlí tři kilometry, kde se ho to přímo netýká, rozhodovat o umístění větrné elektrárny k domu někoho, kdo je vzdálen 320 metrů? I kdyby zde bylo jen 100 lidí, kterým elektrárna ublíží, mají podle Ústavy právo chránit svůj majetek a zdraví. Anketa je proto nevypovídající,“ je přesvědčen Roman Grym.

V diskusi vystoupila i krajinná architektka Tereza Friedlová, podle které elektrárna do zdejší krajiny nepatří.

„V hustě osídlené krajině, na to není místo. Jde navíc o Orlické hory, které mají svůj přirozený charakter. Když tam vyroste elektrárna, tak 'rozbije' horizont. Rozbije i krajinu. A ta ztratí na hodnotě,“ upozorňuje Tereza Friedlová.

„K tomu by se neměli vyjadřovat jen obyvatelé Hrádku. Své by měli říct i lidé z okolních obcí, odkud bude elektrárna vidět,“ říká za Státní správu ochrany přírody a krajiny obce Dobruška Irena Martínková. „To území je natolik cenné, že bychom to měli zohlednit,“ dodala.

Lidé se bojí poklesu ceny nemovitostí

O to, že výstavba větrné elektrárny může devalvovat atraktivnost lokality, mají obavy nejen ochránci přírody a krajiní architekti, ale i místní občané. „Ceny pozemků i domů ,půjdou dolů’. Kdo si koupí dům, který je 300 metrů od vrtule?“ ptá se předseda sdružení Šibeník.

„Požádal jsem znalce, aby vypracoval posudek na konkrétní nemovitost stojící osm set metrů od chystané elektrárny,“ říká Roman Grym. „A to za předpokladu existence stavby, nebo i bez ní. Rozdíl je šokující! Dosáhl téměř 20 %. Je tu důkaz, na který nikdo z odpovědných orgánů nereagoval a ani se nevyjádřil k písemné námitce,“ zlobí se majitel domu.

Vlivem elektrárny na životní prostřední se zabýval i expert Jiří Rous, který dává řadě námitek proti stavbě elektrárny za pravdu. „Stavba o výšce 120 metrů je velkým zásahem do krajinného rázu. A tím sníží hodnotu lokality,“ říká. „Ohrožení budou netopýři i ptáci. Hlavně netopýrům hrozí likvidace. Střet s vrtulí, je reálný,“ dodal. Podle Rouse hrozí i to, že dojde k zásahu do pohody bydlení. „Problém je v tom, že řada faktorů, které to ovlivní, není ošetřena legislativou. Například „svist“, který elektrárna vydává. A nebo vrhání stínů. To jsou faktory, které mají na bydlení negativní vliv,“ dodal expert.

(Jiří Máslo)

DISKUTUJTE POD TÍMTO ČLÁNKEM. JAKÝ JE VÁŠ NÁZOR?