VIZUALIZACE, MAPY: Projekt mělčanské přehrady je asi už pohřbený

Opožděná odpověď byla adresována Milanu Žďárkovi, starostovi Českého Meziříčí, které patří mezi obce každoročně ohrožované velkou vodou na řece Dědině. Podle vlastních slov ho reakce ministra zklamala.

„Jednali jsme s ministrem v červnu a to se zdálo, že o našem problému ví a že se zasadí o naše zájmy. Nedělo se ale nic, a tak jsme s dalšími starosty poslali otevřený dopis. Odpověděl nám až po půl roce,“ uvedl starosta.

V největším ze zasažených sídel počítali spíše s horší variantou. „Po všech peripetiích jsem čekal, že to takto dopadne. Nyní můžeme jen doufat, že se uskuteční alespoň výstavba poldru,“ řekl k ministrově odpovědi Petr Tojnar, starosta Dobrušky.

V úvodu zmíněného dopisu lze sice číst jasné konstatování, že současná situace v povodí Dědiny vyžaduje bezodkladné řešení. Za jediné možné je však podle jednání zástupců ministerstva životního prostředí, Povodí Labe a Královéhradeckého kraje považována suchá varianta.

V dopise jsou přirozeně zdůrazněny a vysvětleny zejména argumenty ministerstva. Tedy oprávněnost a přínosnost existence chráněného území Natura 2000 na toku řeky Dědiny, které bylo vyhlášeno kvůli ochraně populací vranky a mihule.

„Jedná se o mimořádně kvalitní lokalitu pro oba druhy, a to jak v rámci regionu Královéhradeckého kraje, tak v rámci České republiky. Tato část toku řeky Dědiny díky svému zachovalému přirozenému charakteru zaručuje optimální podmínky pro výskyt obou druhů oproti ostatním partiím toku, proto nemohla být lokalita vymezena v jiné části toku,“ píše ve svém dopise ministr Tomáš Chalupa.

Přehradí Kněžnou nebo Zdobnici?

Po vyloučení vodní nádrže je podle Milana Žďárka poldr lepší variantou než současný stav. Starosta ale lituje vynaložených prostředků, protože přehrada by nestála výrazně víc, ale měla by mnohem komplexnější přínos. Stejného názoru je i jeho kolega z blízkého Pohoří, který je zároveň jednatelem místní organizace Českého rybářského svazu v Opočně.

„Přehrada by zajistila také minimální průtoky. Ochranáři argumentují vzácnými populacemi vranky a mihule, ale za stavů sucha se právě tyto ryby stávají velmi snadnou kořistí vodních ptáků, kteří jsou mimochodem rovněž chráněni,“ uvedl Zdeněk Krafka v souvislosti se suchem z loňského podzimu.

Stanovisko Ministerstva životního prostředí je ale nekompromisní. Jelikož lokalita splňuje všechny podmínky pro zařazení do evropské soustavy chráněných území, je prý jakýkoliv požadavek na změnu jeho hranic nebo úplné zrušení neodůvodnitelný.

Ve svém dopise navíc ministr dokládá, že má na své straně i správce toku, tedy Povodí Labe. To se před časem skutečně připojilo k suché variantě, ale učinilo tak z pragmatických důvodů.

„Podle vyjádření zástupců ministerstva životního prostředí by proces v Bruselu trval minimálně dva roky. Ani pak by nebylo jisté udělení výjimky ze strany krajského úřadu, protože o ní by rozhodovali lidé, kteří ji před lety zamítli. A to už bychom byli v době, kdyby na stavbu nebyly zajištěné peníze,“ popsal již dříve stav jednání mluvčí Povodí Labe Václav Jirásek.

Správce toku volil raději tu alternativu, která je podle jeho dlouhodobého stanoviska méně výhodná, než vůbec žádnou. Podle studií vodohospodářů by totiž přehrada měla i mnoho dalších efektů, které poldr postrádá.

Těmi je například garance minimálních průtoků v dobách sucha nebo energetický potenciál. Zvláště důležitá je schopnost akumulace povrchových vod v časech sucha. Ta jsou totiž podle dlouhodobých prognóz v budoucnu neodvratná.

Z toho důvodu byla nedávno aktualizována mapa potenciálních lokalit určených k výstavbě nových přehrad. Tato území mají být dlouhodobě chráněna před výstavbou zásadní infrastruktury a většími investicemi.

Tato opatření se dotýkají i rychnovského okresu. V budoucnu bychom se tak mohli dočkat přehrazení řeky Kněžné nebo Zdobnice.