S opentlenými pomlázkami, ale i vařečkami na takzvanou dívčí, holčičí či holčenčí koledu vyrážely do ulic obcí i měst ženy a dívky. Už nejméně sto let. Než do tohoto zvyku loni tlápla pandemie koronaviru. Odříci si ho musely kvůli řadě omezení i bačetínské ženy, které na koledu vycházely vybavené právě vařečkami. A ne jinak tomu bude i letos - 21. března. Řada kolednic si však tuto tradici vychutná určitě alespoň v komorní - rodinné atmosféře, když už to nepůjde jinak.

"Dívčí koleda se slaví čtrnáct dní před Velikonocemi, což připadá na tzv. Smrtnou neděli. Je jedním ze specifických zvyků Podorlicka a dodržuje se především na Rychnovsku, Vamberecku, Dobrušsku, Opočensku, Náchodsku i v mnoha dalších obcích," říká etnoložka Pavla Bláhová.

Jak vysvětluje, každá neděle postního období má svůj význam nejen v církevní liturgii, ale také v podobě lidových zvyků. Smrtná neděle bývala spojena se vystrojením a nazdobením Morany. Ta byla nesena ve slavnostním průvodu a vhozena do potoka, tento rituál měl symbolicky ukončit zimu. Počátek nového života pak byl spojen s průvodem děvčat při obchůzce s takzvaným lítem.

"Jednalo se o vršek mladého stromečku, nejčastěji smrčku, nazdobeného pentličkami a vajíčky. Děvčata zpívala písně, obcházela dům od domu a také koledovala. Obchůzka s lítem probíhala v některých regionech na Smrtnou neděli, jinde pak až o týden později o Květné neděli. Z těchto tradic se pravděpodobně vyvinula v našem regionu dívčí koleda, kdy dívky „vyměnily“ líto za pomlázku neboli binovačku. Ženy šlehají muže a při této příležitosti je zároveň zvou na Velikonoce k sobě. Za svou koledu pak dostávaly sladkosti, vajíčka nebo jiné drobnosti," dodává Pavla Bláhová.