Dnes je Vamberk městem krajky, a to díky Magdaleně Grambové, která zdejším ukázala, jak se paličkuje v belgických Flandrech. To bylo v 17. století. Ještě mnohem dříve se tu však dařilo jinému řemeslu. Už regionální historik Josef František Král se ve své práci o dějinách Vamberka zmiňuje o zdejší „hrnčířské ulici“, před nedávnem její existenci potvrdili i archeologové, když zkoumali výkop pro základy budoucího plotu.

Pod zemí se zřejmě skrývá více „pokladů"

„Byť jsme lokalitu prozkoumali jen částečně, našli jsme pozůstatky minimálně čtyř pecí. Je to místo, kde se keramika průběžně vypalovala. Máme nálezy i z předchozích let, takže víme, že tam musel sídlit hrnčíř. Kromě toho čtyři roky zpátky jsme prováděli ve vzdálenosti sto metrů výzkum, který odhalil další hrnčířskou pec. Byla to spadlá pec s celou sádkou hrnců a o něco výš jsme zaznamenali starší nálezy. Všechny se řadí do jedné linie. Je to hrnčířská ulice, o níž se zmiňují i písemné prameny. Většina pecí je z přelomu 14. a 15. století. Pouze jedna je mladší z první poloviny 17. století,“ uvedla archeoložka Muzea a galerie Orlických hor Martina Beková.

Jaké historické poklady se podařilo ze země vyzdvihnout, nyní přibližuje výstava v Muzeu krajky. K vidění tu bude až do 6. ledna příštího roku.

Jak vypadala dílna hrnčíře

Návštěvník se tu může seznámit se jmény vamberských hrnčířů, k vidění jsou tu nálezy ze všech čtyř nalezených pecí, ale třeba i model středověké hrnčířské pece či ukázka, jak mohla vypadat dílna hrnčíře včetně hrnčířského kruhu.

Kdo pak má zájem, může si sám vyzkoušet, jaké to je být archeologem. Připravena je tu totiž také desková hra, při níž se hráč stává účastníkem archeologického výzkumu ve městě a na cestě za objevy ho čekají i všechny možné strasti s tímto povoláním spojené.

Místo kašny má týnišťské náměstí nový vodní prvek v podobě koule na vodním polštáři.
Na náměstí se vrátila žula