Uvnitř je čekají tradičně vyzdobené stromečky, betlém, nebo slavnostní tabule pro staročeskou štědrovečerní večeři, ale také tvůrčí dílny, které si mohou vyzkoušet jak děti, tak dospělí.
První sobota výstavy patřila tvorbě dekorací z papíru, druhá výrobě ozdob ze dřeva a adventní víkend 16. a 17. prosince, se bude učit zdobení vánočních kouliček.
Mimo to se návštěvníci mohou dočíst o obyčejích a pověrách o vánočních svátcích, ale také o svátečních dobrotách a zdobení stromků.
Užitečná rada může být, jak chránit majetek před zloději.
„Aby nemoh žádnej nic ukrást aneb zloděj ke stavení přistoupit: vezmi roční klokoček. Na květnou neděli dej ho světit a na Štědrý den tím klokočkem udělej tři kříže na všech dveřích při stavení a len na každých dveřích musíš zapálit a uhlem kříže udělat a když kříže budeš dělat, při každých dveřích říkej svatého Jana evangelium: Na počátku bylo Slovo… Tak se žádnýho neboj, že ti něco ukradne, ani zloděj ke stavení nepřistoupí,“ píše kronikář Josef Dušánek z Janova u Bystrého.
Zmíněný klokoček bude zřejmě keř klokoč zpeřený. Jeho semena slouží k výrobě růženců. Dnes je poměrně vzácný, ale v opočenské zámecké zahradě ho najdeme.
Podle kronikáře Dušánka se štědrovečerní dávání dárků ujalo koncem 19. století.
„Stromečky strojili v zámožnějších rodinách. My jsme neměli. Nebylo na to. Dříve než jsme šli spát, pověsili jsme si kalhoty a kabáty na hřebík, aby nám, až bude chodit Jezule, mohlo něco nadělit. Ráno jsme nedočkavě očekávali, co nám Jezulátko nadělilo. Často se jednalo o drobnosti, které jsme přes rok běžně nemívali,“ popsal Dušánek nadělování za první republiky.
25. prosince
Na Dobrušsku i Rychnovsku se ten den někde měnívali čeledínové a děvečky. Když děvčata odcházela ze služby, na cestu dostávala chléb nebo něco k jídlu – takzvané mládě.
Prvním vánočním svátkem (Heilige Tag) začínalo dvanáctidenní období, tedy až do Tří králů (6. ledna), kdy počasí každého dne předpovídalo utváření povětrnosti i teploty pro jeden z po sobě jdoucích měsíců nového kalendářního roku.
Všeobecně to bylo období plné tajemnosti, kdy bylo možné vidět i slyšet významné věci, pokud jim chtěl někdo rozumět.
26. prosince
Druhý vánoční svátek křesťanského prvomučedníka patřil od pradávna koledě, ať už kantorů, kostelníků, hrobníků a jiných dospělých prosebníků nebo dětí.
Ve Slemeně u Rychnova nad Kněžnou se dochoval text už neživé koledy. Koledu téměř shodně zpívali chlapci v Janově a po obdarování přidali ještě dva verše:
„Zaplať Pánbůh za ten dar, který jste nám dali, přejeme vám, abyste se s námi do nebe dostali.“
Vánoce v opočenské roubence: po koledě chodili i kantoři, kostelníci a hrobníci