Dotazník vamberecká radnice zveřejnila v městském zpravodaji a také na webu města. „Odpovědi budou sloužit k tomu, abychom získali pohled lidí, kteří náměstí užívají, a abychom dokázali zachytit i věci, které by nás třeba ani nenapadly. Slibujeme si od toho, že se dozvíme, co lidé považují za negativní, ale naopak i to, co mají rádi. Nechceme měnit věci, které jsou osvědčené a fungují,“ zdůraznil vamberecký starosta Jan Rejzl.
Starostovi Deník položil několik otázek z dotazníku. Stejně jako ostatní obyvatelé města s necelými pěti tisíci obyvateli dostal možnost se zamyslet nad tím, jak se mu líbí současná podoba Husova náměstí, které se od roku 1932 výrazněji nezměnilo.
„Naše náměstí vůbec není špatné. Vydrželo nám devadesát let, což je i s ohledem na rozvoj automobilismu obdivuhodné. Nicméně dokonalé není a myslím si, že si v současné době již žádá změny. Mělo by mít více prostoru pro pěší a také pro jiné funkce, než je doprava,“ uvedl Jan Rejzl.
Další dotazy se zaměřují na to, co mají lidé na náměstí rádi a co jim naopak vadí. „Mám rád jeho malebnost. Domy jsou tam udržované, má svůj řád, je přehledné, má hezké památky. Zkrátka je pěkné. Největší slabinou je otáčení autobusů kolem kašny, což je enormně prostorově náročné. Je tam vyblokovaná obrovská plocha. K tomu se připojuje uspořádání silnic, které jsou dělané pro dálkovou dopravu, což na náměstí nepatří,“ odpověděl starosta.
Vzhledem k tomu, že na náměstí stojí i budova radnice, pohybuje se po něm téměř denně. K jeho oblíbeným místům patří horní část prostranství, kde jsou obchody, pekárna či potraviny. „Člověk cítí, že to tam žije a že je tam nejvíce lidí. Ten pohyb a život mi dělá radost. Mám však rád i spodní část náměstí kolem mariánského sloupu, kde to má svoji atmosféru a je tam klid. Je to příjemné a hezké místo,“ konstatoval Rejzl.
Cestu k přípravám rekonstrukce náměstí usnadnila nedávná dohoda radnice s Ředitelstvím silnic a dálnic a Královéhradeckým krajem o novém majetkovém uspořádání silnic. Po více než deseti letech od dokončení obchvatu města Vamberk převzal do své správy poslední z úseků bývalé silnice první třídy číslo 11. Záležitosti týkající se dopravy jsou nejpalčivějším problémem Husova náměstí. Kromě široké silnice svádějící k rychlé jízdě místním vadí otáčení autobusů u kašny.
„Autobusy chceme zachovat, považujeme za důležité, aby náměstí žilo. Budeme hledat řešení, ale nechci nyní předem vylučovat nebo upřednostňovat žádnou možnost. Je to proces, ke kterému chceme znát i názor občanů. Není to tak, že by již bylo všechno vymyšlené, naopak je to cesta k hledání kompromisního a dobrého řešení. Co se týká autobusů, nabízí se otáčení na jiném místě nebo změna trasování. Bylo by dobré, kdyby tam zastavovaly, aniž by se musely otáčet,“ naznačil možnosti starosta.
Rekonstrukce podle něj nepřinese převratné změny oproti současnému stavu. „Nepůjde o razantní kroky, ale spíše o zkultivování prostoru, nalezení estetické hodnoty a pomoc k tomu, aby se tam lidé cítili dobře. Důležité je, aby náměstí jako celek fungovalo a nebyla tam místa, která jsou nevyužitá. To se týká třeba prostoru před farou. Je tam velký prostor pro řadu zlepšení detailů, ale celková koncepce radikální změny nepřinese,“ ujistil Rejzl, který svůj článek o podrobnostech přípravy záměru v městském zpravodaji opatřil titulkem Husovo náměstí: vydáváme se hledat podobu pro 21. století.
Zpracováním studie budoucí podoby náměstí město pověřilo architekta Martina Kožnara, který již ve městě zanechal stopu v podobě dvou úspěšných staveb. Takzvaný Vamberecký domek realizoval pro soukromého investora a altán městské knihovny, který získal několik cen za architekturu, pro město. Jeho ateliér Architektura srdcem přizval ke spolupráci do zpracovatelského týmu dopravního inženýra, krajinářské architektky a světelného technika. Zadáním je vytvoření komplexní studie nejen vlastní plochy náměstí, ale také přilehlých ploch včetně hmotového uspořádání proluky po zbořeném Hebkově domě a vazby na parkoviště.
„Chceme, aby na náměstí zůstal život, ale zároveň se posílila pobytová a relaxační funkce. Dnes se tam nedá pobývat a trávit čas. Je to velká autobusová zastávka, kterou vlastně tvoří kašna. Ve Vamberku není v blízkosti centra mnoho míst, kde se člověk může v klidu posadit. Pracujeme na komplexní revizi, která bude řešit dopravu, zeleň i možnosti pobytu na náměstí,“ předeslal Martin Kožnar a zdůraznil, že příprava je teprve na začátku a v rovině úvah.
První plánované změny se týkají silnice, která vede přes náměstí. Sice nebudou zásadní, ale měly by přispět ke snížení dopravního zatížení. „Po všech dopravních pokusech máme představu, že cesta, která prochází náměstím, tam má zůstat. Měla by však být užší, aby odpovídala normám, ale nebyla širší, než je nutné. Víme, že může být užší o jeden a půl metru, čímž získáme prostor pro lidi nebo třeba pro podélné parkování,“ vysvětlil architekt.
Přestože řidiči mají možnost se centru Vamberka vyhnout, mnoho z nich stále volí cestu přes náměstí. „Musíme se rozhodnout, jestli chceme na náměstí dopravní křižovatku, anebo prostor, kde si lidé mohou v klidu sednout. To předpokládá vytvoření vhodného a klidného prostředí,“ podotkl Kožnar.
Kromě zúžení silnice by tranzitní dopravu z centra měla odvést omezení, která by řidiče přiměla se náměstí vyhnout. Možností je například snížit nejvyšší povolenou rychlost nebo propojit plochy pro pobyt lidí napříč vozovkou.
Podle architekta Kožnara je důležité zachování autobusových zastávek. Měly by však být jinde než nyní. „Myslím si, že by měly být na hlavní trase vedoucí napříč náměstím, nikoli v blízkosti kašny. Celá severovýchodní část náměstí by měla být výhradně pobytová, aby tam lidé mohli trávit čas. To nevyřeší pouze samotná plocha, ale je třeba uvažovat i o stromech tvořících stín a zajišťujících mikroklima. V rámci takzvané modrozelené infrastruktury chceme pracovat i s dešťovou vodou,“ naznačil a připomněl, že při plánování budoucího uspořádání náměstí bude významná i přítomnost školy a řešení pohybu dětí, které do ní směřují.
Studie by měla být hotová za několik měsíců, následovat bude diskuze a další stupně přípravy rekonstrukce. Oprava Husova náměstí by mohla začít za dva až tři roky.
play_fill
„Na jaře chceme mít hotový myšlenkový koncept, který představíme veřejnosti. Prostor bude i pro zapracování připomínek, které nám budou průběžně přicházet. Ve druhé polovině příštího roku bychom rádi začali projektovat a v letech 2025 až 2026 by se mohlo začít s realizací. Uvidíme, jestli k ní dojde najednou nebo po etapách. Myslím si však, že etapizace bude nutná, nemůžeme zavřít celé náměstí,“ upřesnil starosta Rejzl.
Dominantou Husova náměstí je socha stojícího Mistra Jana Husa z roku 1904, významnou památkou je morový sloup se sochou Panny Marie z roku 1699 či novorenesanční kašna z roku 1869. V západním rohu náměstí stojí Bednářova vila, ve které sídlí Muzeum krajky.
