Setkala se s ním jen jednou v životě, ale i tak to byl pro ni nezapomenutelný zážitel. Dnes již osmaosmdesátiletá Růžena Valášková převzala z rukou bývalého prezidenta Václava Havla ocenění nejvyššího stupně určeného pro skauty.

Dnes, když Václav Havel slaví své 75 narozeniny, vzpomíná na něj s velkou úctou. „Tehdy to bylo krásné. Byla jsem pozvána do Vladislavského sálu na Pražském hradě. Panovala velmi slavnostní atmosféra a byla jsem hrdá, že jsem tam mohla také být,” říká pevným hlasem Valášková.

Tehdy ještě prezident Havel ke všem promluvil a poté hned vykročil, aby dekrety slavnostně předal. „Bylo to jedním slovem úžasné. Václav Havel je velmi milý muž a choval se velice lidsky a přátelsky. Pamatuji si, že ke mě přistoupil, potřásl mi rukou a ještě se mě zeptal odkud jsem. Když jsem mu řekla, že pocházím z východních Čech, tak se mu rozzářily oči a povídal mi, že tam má chalupu, kam rád jezdí,” vzpomínala jako by se vše odehrálo teprve včera Růžena Valášková.

Ve Vladislvském sále přebírala ocenění skautek jako jedinná z Královéhradeckého kraje. Spolu s ní tam z východních Čech byla akorát Dagmar Bednářová z Pardubic. „Ale i tak jsme se tam všechny znaly. Všechny jsme byly skautky,” říká Valášková.

V hlavě jí Václav Havel utkvěl také jako šprýmař. „Když se šlo k Hradu, tak tam byla natažena šňůra, aby nikdo nemohl do vnitř a prezidenta třeba ohrozit. Když kolem Havel procházel smál se a ptal se, proč je tam ta šňůra, že on přeci nikam neuteče. Bylo vidět, že si i sám ze sebe umí udělat legraci, a že nebere všechno jenom vážně,” dodává Valášková.

Podle ní není Václav Havel žádný snob ani náfuka a to na něm vždycky měla ráda. Stejně tak Růžena Valášková zavzpomínla na jeho první ženu Olgu.

„Pamatuji si ji. Byla jsem tehdy i na jejím pohřbu. Doteď mám v hlavě obraz, kdy vidím její rakev a nad ní podobiznu,” dodává a v tu chvíli se jí trochu třese hlas.

Pak však letitá skautka zabrousí i do jiné doby, kdy ještě u moci vládla komunistická strana. „V době Sametové revoluce jsem byla v Praze. Pamatuji si na Havlův první projev na balkoně. Stála jsem dole a byla šťastná,” říká.

Už v únoru toho roku se však nebála a vykřikovala hesla na podporu demokracie a svobody. „Křičela jsem měsíc svítí, hvězdy blednou, zvolili je jenom jednou. A nebála jsem se. Já se tak nějak nebojím ničeho,” říká hrdě Valášková.

Když by si měla vybrat mezi bývalým prezidentem Havlem a současným, Václavem Klausem, zvolila by oba. „Obou si cením pro různé věci. Prezident Klaus je velmi vzdělaný a sečtělý člověk. Václav Havel mi je zase blízký lidsky,” říká. Avšak pokud by měla zvolit, kdo je pro ni větší osobností, pak jednoznačně vyřkne jméno Václav Havel.

„Velice si Václava Havla vážím a k jeho narozeninám mu přeji hlavně hodně zdraví. To totiž máme jenom jedno,” dodává hrdá skautka.

Co mu přejete?

Miroslav Antl, senátor
Panu Havlovi přeji zejména hodně zdraví, které potřebuje určitě ze všeho nejvíce a také samozřejmě hodně sil do dalších let.

Věra Martinová, zpěvačka
Bývalému panu prezidentovi bych přála hlavně hodně zdraví a stále jasnou mysl, aby měl stále tu svou jiskru. A samozřejmě také hodně lásky.

David Krejčí, skibobista
To je jednoduché. Panu Havlovi přeji po všech těch nepříjemných zdravotních peripetiích hlavně hodně zdraví, ale také ještě dostatek hodně tvůrčích sil a nových nápadů.
Jak na něj vzpomínáte?

Miroslav Bém, Rychnov n. K.

Myslím si, že to byl výborný prezident a nic bych mu nevytkl. V dnešní době politici už nejsou tím, co dříve bývali. Byl to lepší prezident než ten současný.

Soňa Malá, Rychnov n. K.
Vzpomínám na něho jako na člověka, který toho má dost za sebou a který už hodně zkusil. Ví, co je to život a není to žádný seladon ani žádný frajírek. Jako prezidenta na něj moc nevzpomínám.

František Štěpánek, Javornice
Já na něj vzpomínám v dobrém, protože si myslím, že to, co dělal, tak dělal dobře a z vlastního přesvědčení. Také udělal chyby, ale myslím si, že na tom úspěchu, který tehdy byl měl velký podíl.