"Líto, líto, líto, kdes tak dlouho bylo,…" ozývá se ode dveří domů v řadě obcí pod Orlickými horami dva týdny před Velikonocemi. Nikde jinde jako tady, snad jen na jihovýchodní Moravě, není tak rozšířen zvyk, kdy na Smrtnou neděli vyrážejí po koledě s opentlenými pomlázkami, a proslýchá se, že někdy i s vařečkami, ženy a dívky, aby vyšlehaly své mužské protějšky. Říká se tomu holčenčí koleda.

"U nás se chodí vždycky jenom s pomlázkou, abychom jí chlapy pomladily, proto to musí být narašené proutky, aby to mělo smysl. Samozřejmě musíme koledovat střídmě s vědomím, že za 14 dní nám to chlapi vrátí," říká Gabriela Prýmusová, která má bohaté zkušenosti s tímto koledováním v Sudíně. Šlo tam vždy o společenskou událost: "Dívčí koleda je v podstatě stejná jako mužská, dostávaly jsme mašle, jen muži nebarví vajíčka, dostaly jsme třeba čokoládové."

Z dívčí koledy v Podbřezí. Tady má poněkud nezvyklou podobu.Z dívčí koledy v Podbřezí. Tady má poněkud nezvyklou podobu.Zdroj: Irena VoříškováKolednice se vždy také těšily na chlebíčky, kde které a s jakou pomazánkou ochutnají.

Někde se tato více než stoletá tradice držela ve větší, jinde v menší míře, než zasáhla pandemie koronaviru doprovázená řadou nařízení. Některé ženy si však dívčí koledu nenechaly vzít a odbyly si ji alespoň v rodinném kruhu. Nakonec i covid ustála a kolednice opět vyrazily.

Svou zvláštní podobu má tento zvyk v Podbřezí, kde se koleduje rovněž s kytarou. Jak při mužské, tak při ženské koledě tu potkáte koledující nejen v civilu, ale i v maskách, vždy na nějaké téma. V minulosti tu tak koledovaly třeba mažoretky. Nevadí, že maškary bývají spojené spíš s dříve se odehrávajícími se masopustními obchůzkami. Tady si to vynahrazují o Velikonocích.

S tím nápadem před lety přišli muži. Ale místní si to užívají. Letos ženské vyplácely mužské pomlázkami v oblečcích tří prasátek.

Ještě nedlouho před covidem se tu přitom před holčičí koledou bavili chlapi tak, že zhotovili slaměnou bábu a tu posadili vysoko do stromu, na střechu nebo doprostřed rybníka. Pokud ji ženy při koledě nenašly, měly ostudu… Samozřejmě že pak před klučičí koledou visel někde slaměný dědek.

Dívky vyměnily líto za pomlázku

"Dívčí koleda se slaví čtrnáct dní před Velikonocemi, což připadá na takzvanou Smrtnou neděli. Je jedním ze specifických zvyků Podorlicka a dodržuje se především na Rychnovsku, Vamberecku, Dobrušsku, Opočensku, Náchodsku i v mnoha dalších obcích," říká etnoložka Muzea a galerie Orlických hor Pavla Bláhová.

Z dívčí koledy v Podbřezí. Tady má poněkud nezvyklou podobu.Jaro, léto, podzim, zima, na koledě je vždy prima.Zdroj: Irena VoříškováJak vysvětluje, každá neděle postního období má svůj význam nejen v církevní liturgii, ale také v podobě lidových zvyků. Smrtná neděle bývala spojena se vystrojením a nazdobením Morany. Ta byla nesena ve slavnostním průvodu a vhozena do potoka, tento rituál měl symbolicky ukončit zimu. Počátek nového života pak byl spojen s průvodem děvčat při obchůzce s takzvaným lítem.

"Jednalo se o vršek mladého stromečku, nejčastěji smrčku, nazdobeného pentličkami a vajíčky. Děvčata zpívala písně, obcházela dům od domu a také koledovala. Obchůzka s lítem probíhala v některých regionech na Smrtnou neděli, jinde pak až o týden později o Květné neděli. Z těchto tradic se pravděpodobně vyvinula v našem regionu dívčí koleda, kdy dívky „vyměnily“ líto za pomlázku neboli binovačku. Ženy šlehají muže a při této příležitosti je zároveň zvou na Velikonoce k sobě. Za svou koledu pak dostávaly sladkosti, vajíčka nebo jiné drobnosti," dodává Pavla Bláhová.

Z Bafuňářských závodů v Říčkách.
Na trať Bafuňářských závodů v Říčkách vyrazily TJ Slavoj Houslice i vinobraní

Mládež koulela vejce po valbiscích

Svou vlastní velikonoční specialitu v minulosti míval i samotný Rychnov nad Kněžnou. Kromě udržování holčenčí koledy se tu až do konce první světové války stavěla valbiska či také balviska. Tuto zábavu na Boží hod velikonoční a na Velikonoční pondělí pěstovala soukenická mládež. Valbiska se zhotovovala ze dvou deseti až čtrnáctimetrových klád. Ty se podbily prkénky a vnitřek se vymazal cihlářskou hlínou, která se následně uhladila a vysypala popelem ze dřeva. Jeden konec takto vzniklého žlabu byl ve výšce 1,3 metru, dole bylo jíloviště. Nahoře byl štábec - můstek a valbiskem se koulela vajíčka, vítězem byl ten, komu se dokoulela nejdál. A hrálo se prý až do noci.

Jarní výstava láká i na velikonoční dekoraci a tradice.
Milovníci zahrádkaření, těšte se na jubilejní jarní výstavu v Častolovicích