„Jedná se o kopie obrázků, které jsem stvořil v průběhu asi posledních deseti let, i naprosto nové portréty. Maluji ve volném čase, hlavně perokresby. Kreslím především portréty, ale i historické budovy,“ uvedl Jiří Novotný z Opočna.

A protože je nejen amatérský výtvarník, ale i hudebník, přijde na výstavu 26. listopadu v rámci adventních trhů s kamarády také zahrát.

Ve svém volném čase Jiří Novotný kromě malování hraje v několika regionálních kapelách a uskupeních. Navíc je manažerem dechovky Opočenky, v jejímž repertoáru je především klasická česká lidová písnička, ale díky úpravám Václava Lepše, který v Opočence působí již od poloviny osmdesátých let, i skladby naprosto odlišných hudebních žánrů.

Z Pohoří u příležitosti zasazení Stromu Miloně Čepelky. Miloň Čepelka u svého stromu se starostkou Pohoří Helenou Suchánkovou.
Haiku i Strom Miloně Čepelky krášlí nově park v jeho rodném Pohoří

V předvánočním čase Opočenka chystá několik koncertů, například 10. prosince v Dobrušce, 14. prosince v Českém Meziříčí či 16. prosince závěrečné vánoční vystoupení v Opočně.

Novotný hraje i ve Valánečce a v Dobrušském žesťovém sdružení, se kterým mají do konce roku naplánováno v regionu asi deset koncertů, nebo také v Jen ne kvartetu, kde chystají rovněž vánoční koledy pro svá vystoupení.

„Pro zajímavost, v sobotu 2. prosince budu hrát na třech místech - při slavném opočenském Mikuláši, o hodinu dřív v Mělčanech a po Mikuláši ještě ve Valu,“ doplnil Novotný.

Jiří Novotný pochází z Janova v Orlických horách. Na trubku hraje už od čtvrté třídy. K hraní ho přivedl bysterský učitel Vladimír Sedláček a později ho učil Vlastimil Železný.

Z opočenského zámku.
Opočno táhne, závěr sezony na zámku láká na samé lahůdky. Otevře se i o adventu

V mládí se pokusil o přijetí na Akademii výtvarných umění v Praze. Tam se však nedostal, a tak malování zůstalo, stejně tak jako hudba, jen jeho velkým koníčkem.

Talent a lásku k hudbě podědil po janovském dědečkovi Josefu Novotném, který byl v letech 1924 až 1964 kapelníkem Bysterské dechové hudby založené v roce 1862, nynější Bysteranky. Kromě toho byl i varhaníkem v bysterském kostele. Zemřel 13. ledna 1964 ve věku 63 let. Měl dva syny a dceru, která zemřela v dětství na záškrt. Syn Josef byl vysvěcen na kněze, 25. června 1950 slavil v Bystrém takzvanou primici a 29. července 1952 se ve stejném kostele odehrál jeho pohřeb.

Kapelník Novotný byl podle místní kroniky člověk společenský, zastával v obci různé funkce, byl i starostou, stejně jako později jeho syn František, otec Jiřího.

Zdroj: Irena Voříšková

„Co se týče malování, to mám zase geny z matčiny rodiny. Bratr mé babičky Čejpové ze strany maminky Jiřiny, byl malíř Josef Štěp z Prahy,“ prozradil Jiří Novotný.

Talent po něm zdědily i jeho děti. Malování zkoušel jeho syn Ondřej, který vystudoval pedagogickou fakultu. Hudbě se zase věnuje dcera Kamila, která absolvovala studium klasického zpěvu na konzervatoři. Kromě toho zpívá v profesionální kapele Blue Star a účinkovala i v Semaforu.

Rodina Kolowratů má 300 let zkušeností s rybářským hospodařením. Podobný je počet hektarů, které zaujímá plocha pětačtyřiceti rybníků, o něž se pro současného pokračovatele tradice Jana Kolowrata Krakowského stará Václav Kalenda (na snímku).
Kolowratské rybníky mu učarovaly už v dětství, dnes jich má na starost desítky

Ale nejen hudba a malování dělá Jiřího Novotného známým v regionu, hlavně na Dobrušsku. Kromě malování, zejména písma, na fasádách budov – zmiňme kromě jiného nápis na Domě Františka Kupky v Dobrušce, je to i například restaurování historických věcí, jako jsou třeba hasičské stříkačky či oltáře v kapličkách, nejen v Tisu a v Janově, kde restauroval rovněž křížek naproti obecnímu úřadu a v budově úřadu pak obraz obce, který maloval strýc jeho matky. Pomáhal také zprovoznit starý flašinet kamaráda Radka Křivky.

To vše činí z Jiřího Novotného doslova všeuměla, u kterého platí pořekadlo, že má „zlaté české ručičky.“