Nejstarší obyvatelkou z nich je Jitřenka Zímová z Opočna, která nyní žije v albrechtickém zařízení pro starší občany. V lednu v místním Domově důchodců oslavila své sté narozeniny.

Babička hůř slyší

„Babička hůř slyší, ale jinak je zdravá,“ sdělila Deníku při lednových oslavách Lenka Rumlová, vnučka nejstarší obyvatelky a pokračovala: „ Nekouří, má ráda pivo, na které jezdíme dodnes. Ráno v sedm vždy snídala, v poledne obědvala, za dvě hodiny kafíčko a něco sladkého, v šest večeře a přes to nejel vlak.“

„Nebyla to první oslava takového životního jubilea v albrechtickém Domově důchodců. Loni tu už jedna z našich klientek slavila také sté narozeniny. Tři měsíce na to však zemřela. Věkový průměr našich klientů je jedenaosmdesát let. Ten snižují obyvatelé podstatně mladší. Máme tu šest dalších klientů, kterým je více než devadesát let,“ sdělila Deníku sociální pracovnice domova Jana Tichá. Dodala, že zmíněnými šesti klienty jsou ženy.

Právě něžnější pohlaví se dožívá vyššího věku ve všech zařízeních pro staré lidi na Rychnovsku. To ostatně dokazuje i statistika z Královéhradeckého kraje. V současné době tu žije šestatřicet lidí, kteří se dožili sta let. Z těchto občanů je pouze sedm mužů.

Bude slavit stovku

V Domově důchodců v Borohrádku je nejstarší obyvatelkou žena, která se narodila v devátém roce minulého století. Šestnáct klientů oslavilo své narozeniny více než devadesátkrát. Mezi důchodci staršími devadesáti let jsou převážně ženy.

Také opočenský Domov důchodců Deníku potvrdil, že se zdejší klienti dožívají vyššího věku, než tomu bývalo před lety. Čtyři z nich jsou starší devadesáti let.

Dlouhověkost? Životospráva a optimismus

Stoletých Čechů přibývá. Začátkem ledna jich Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) evidovala 726, což je oproti roku 2005 nárůst o sedmadvacet procent. Podle statistik ČSSZ žije nejvíce stoletých lidí v Praze.

Tohoto požehnaného věku se přitom ve velké většině dožívají spíše ženy. Podle odborníků závisí dlouhověkost do značné míry přímo na nás.
„Na dosažení vysokého věku má jednoznačně vliv životní styl. Lidé by měli mít dostatek pohybu a dodržovat správnou životosprávu, to znamená nekouřit a pokud možno nepít alkohol,“ vypočítává ostravský gerontolog Hugo Přibyl.

Důležité je podle něj i to, aby se lidé nepřejídali a udržovali si ideální tělesnou váhu. „Pro dosažení vysokého věku je také podstatná duševní pohoda a optimismus,“ dodává Přibyl.

Zároveň však připouští, že nezanedbatelnou roli hrají i vrozené dispozice. Podle pardubického gerontologa Ivo Bureše je nárůst počtu stoletých lidí způsobený hlavně kvalitnější lékařskou péčí.

„Velkou roli hrají nové léčebné postupy a lepší prevence chorob,“ myslí si Bureš. Přibývající počet stoletých Čechů je podle Přibyla třeba brát s určitou rezervou. „Celkově přibývá obyvatel a tím pochopitelně i starších lidí,“ vysvětluje lékař. Odborníci upozorňují, že přibývání lidí vysokého věku je významnou demografickou změnou, které se musí přizpůsobit zdravotnické a důchodové systémy. (md)