V pondělí začíná nový školní rok. Kdyby se však na své následovníky za katedrou podíval Jan Ámos Komenský, zaplakal by.

Kvalitní mladý učitel je totiž nedostatkové zboží a základní školství táhnou povětšinou jen staří ostřílení kantoři a učitelky. Tedy pokud jsou. Ředitelé škol totiž svůj učitelský kádr látají, jak se dá.

„Já už prakticky beru každého, kdo mi zaťuká na dveře,“ říká ředitel ZŠ Milady Horákové, jedné z největších hradeckých škol, Ondřej Fajfr, který na nový školní rok musel „povolat do zbraně“ i učitelku, která si užívala zaslouženého důchodu. Musela vystřídat kolegyni, která o prázdninách utrpěla vážný úraz.

„Situace je už opravdu kritická. Vedu si podrobné statistiky, a z nich vyplývá, že za posledních pět let se žádosti o místo učitele snížily o padesát procent. A to napříč všemi aprobacemi,“ dodává ředitel, který se děsí toho, že mu z horko těžko sestaveného učitelského sboru na nadcházející školní rok někdo vypadne. „To bych musel hodně obvolávat a prosit,“ říká Ondřej Fajfr s dodatkem, že obecně je v současné době těžko sehnat kvalifikovanou učitelskou sílu nejenom na první stupeň, ale nedostatkovým zbožím jsou i učitelé a učitelky hudební výchovy či fyziky. „Pokud to takto půjde dál, budeme nuceni brát i nekvalifikovaný personál mimo školský zákon,“ kreslí černé scénáře Ondřej Fajfr, který však vidí malou výhodu hradeckých základních škol v tom, že v krajském městě sídlí pedagogická fakulta.

Podle jeho ředitelského kolegy ze ZŠ Bezručova Františka Obra je však „peďák“ v Hradci pro zdejší školy jen Pyrrhovým vítězstvím: „Lidé se na pedagogickou fakultu hlásí buď jen kvůli vysokoškolskému titulu, nebo si, což jim zákon umožňuje, dávají zcela nelogické aprobace. Třeba tělocvik a zpěv. Takový člověk pak jen těžko shání práci,“ kroutí hlavou František Obr, který v současné době hledá posilu za učitelku s aprobací tělocvik, informatika a přírodopis.

„Už teď vím, že člověka se stejnou aprobací neseženu a tak musím hledat dva učitele,“ dodává František Obr, který, stejně jako jeho kolegové, za nedostatkem učitelů vidí také nízké nástupní platy.

„Školství je podfinancované. A pokud vystudovaným učitelům nabídne obchodní řetězec 25 tisíc, proč by šli učit,“ míní František Obr.

Co se týče platu, jeho kolega Ondřej Fajfr si rozhodně servítky nebere: „Jestliže je u nás prestiž učitelského povolání nastavená tak, že si učitel vydělá víc na pokladně v obchoďáku, tak je něco shnilého v našem státě.“

Ředitel hradecké ZŠ Štefcova Eduard Hlávka se na finanční stránku dívá i z jiné strany: „Dřív se učitelé neptali, co dostanou za práci navíc. Dělali to s láskou. Nastupující generace je v tomto ohledu jiná. Když mají jet s dětmi třeba na výlet, zeptají se, kolik za to dostanou.“ Podle Eduarda Hlávky se do učitelského řemesla mladí příliš nehrnou ani kvůli stále narůstající byrokracii.

Nedostatek učitelů vnímá i jejich zřizovatel – tedy hradecký magistrát. „Víme, že nyní je málo kantorů hlavně na matematiku a angličtinu. Dříve si školy mohly na angličtinu přijmout jako učitele třeba rodilého mluvčího, dnes již musí mít pedagogické vzdělání,“ míní náměstek primátora pro oblast školství Milan Jaroš. Podle něj Hradec oproti jiným menším městům a obcím výhodu ve formě pedagogické fakulty: „Řada studentů, i mimohradeckých, volí praxi na našich školách, kde vznikají první kontakty a větší šance, že absolventi budou mít zájem o místo právě na té škole, kde byli na praxi a prostředí již znají.“

„Tedy pokud je nepřetáhnou obchodní řetězce či soukromý sektor,“ dodávají vesměs ředitelé škol.

Na Trutnovsku se s nedostatkem některých učitelských aprobací potýkají hlavně některé obce. Například v Pilníkově a Chotěvicích chyběli učitelé angličtiny ještě dva týdny před koncem prázdnin.

„Ale nakonec jsme angličtinářku přijali,“ oddychla si ředitelka pilníkovské školy Ilona Skořepová. „Je těžké objevit někoho, kdo má aprobaci na výuku jazyků v kombinaci s učitelstvím pro první stupeň,“ dodal k tomu ředitel ZŠ v Chotěvicích František Šubrt. Také jemu se chybějící dva učitele povedlo sehnat až na poslední chvíli.