Už v květnu příštího roku budou moci návštěvníci poprvé vstoupit do dělostřeleckého srubu na Haničce v Orlických horách. V takovém stavu ho nikdo nespatřil od roku 1975, kdy pevnost zabral resort Federálního ministerstva vnitra a začal zde s budováním přísně tajného objektu Kahan s protiatomovým krytem. Tehdejší úpravy drasticky zasáhly i do podoby interiéru srubu.

„Tady to vypadalo úplně jinak. Bylo tu bylo o deset centimetrů více betonu, všude byla rovná podlaha, střílny nebylo vidět, byla to jednolitá betonová stěna. Prostory tu byly uzpůsobovány technologii v rámci projektu Kahan,“ popisuje vedoucí muzea na Haničce Pavel Minář.

Na tuny betonu navršené tady při novodobých úpravách se šlo se sbíječkami i semtexem. „Vystřílelo se tady asi 60 kilogramů trhaviny,“ uvádí pro zajímavost vedoucí pevnostního muzea.

Odstřelování a sbíječky tu však už utichly. Na místě původní střílny sešrotované v 80. letech je už nová a také vnitřním prostorám se díky česko-polskému projektu vrátila dřívější podoba a září novotou. Jen vchod z dob normalizace tu zůstal. Využít ten originální, jímž se vstupovalo do spodního patra, hasiči kvůli protipožárním předpisům nedovolili.

Schodiště do podzemí je opatřené novým zábradlím a přes prosklenou stěnu může návštěvník nahlédnout do 34 metrů hluboké výtahové šachty vybudované pro dvě klece výtahu. Raritou jsou nosníky a dráha s výhybkou, zařízení, které na strop bylo přidáno podle originálního projektu.

„Mělo sloužit k dopravě náhradních hlavní k houfnicím,“ vysvětluje Pavel Minář.

Ten už má představu o exponátech, na které srub bude lákat. K těm nejpozoruhodnějším budou patřit originální muniční truhlíky a do budoucna maketa houfnice F10 a horský kanon. „V tomto prostoru budeme pouštět video, například s tematikou osazování zvonu,“ prozrazuje a dodává, že dělostřeleckým srubem povede nový, kratší prohlídkový okruh.

Díky projektu Tajemství vojenského podzemí a investicím za zhruba 1,7 milionu eur bude nejen Hanička od příští sezony lákat v česko-polském pohraničí na novinky.

"Pro Euroregion Glacensis je to jeden ze strategických projektů. Pevnostní turistika nabírá svého významu. Podařilo se nám zajímavým způsobem propojit objekty, které se nachází na české straně, s těmi na straně polské. Investovalo se ve všech objektech. Na Haničce je to zrekonstruované parkoviště, zároveň byl zrekonstruován dělostřelecký srub, který byl doposud uzavřen a bude zpřístupněn veřejnosti. Na Stachelbergu u Trutnova byl vytvořen nový výstupový objekt, návštěvníkům se tam otevírá další část podzemí, vzniká nový turistický okruh,“ říká sekretář Euroregionu Glacensis Jaroslav Štefek.

Co objevovat však výletníci mají i za hranicemi, třeba „ztracenou Hitlerovu laboratoř", jak bývá nazývána síť podzemních chodeb a laboratoří komplexu Arado.

„Na polské straně byla v Kamenné Hoře u objektu Arado vybudována nová infrastruktura - parkoviště, přístupová komunikace a na Osówce vznikla nová multimediální výstava za využití dataprojektorů, modelů. Je to zase jiný způsob propagace doplněný obrázky a sekvencemi filmů. Každý objekt se takto zatraktivní a zároveň dochází k výměně informovanosti,“ vysvětluje Jaroslav Štefek.

„Chceme turistům nabídnou další možnost pro cíle jejich cest. Jde o uzavřenou skupinu turistů, která vyhledává vojenské památky a třeba neví, že jsou další i na polské straně. Pro Euroregion jsme vytvořili spoty, které představíme na konferenci v prosinci, a bude představen i společný film,“ dodává.