Nejstarší rakev, která spočívá v současných prostorách trčkovské hrobky v Opočně, patří Vilému Trčkovi z Lípy a na Veliši (+ 1569). Byl to právě on, kdo založil tento chrám a nechal přestavět blízké sídlo a areál na renesanční zámek. V rodové hrobce byla pohřbena také jeho žena Barbara rozená Biberšteinová, později provdaná Žerotínová (+ 1585), Jaroslav Trčka z Lípy (+ 1888) s chotí Johankou ze Žerotína (+ 1596) a jejich synové Jan Karel (+ 1588) a Krištof Jaroslav, jenž padl v bitbě u Bělehradu v roce 1601.

Kýžený klid, který očekávali po odebrání se na věčnost, však narušilo několik událostí.

"Při přestavbách kostela v roce 1715 byly odstraněny trčkovské náhrobky a pohozeny za kostelem. Až na zásah majitele panství Rudolfa Colloreda z Waldsee byly poškozené náhrobníky do interiéru navráceny. Podle legendy tak hrabě Colloredo učinil kvůli duchům původních majitelů, kteří se mu za noci vkrádali do snů," dozvěděli se návštěvníci při sobotních nočních prohlídkách zámku, které je dovedly až do těchto míst.

V bývalé trčkovské hrobce se nacházelo více rakví. Roku 1741 ji dal tehdejší generální vikář Jan Josef Sax u přítomnosti hejtmana panství Františka Valprechta a faráře Jiřího Mertena otevřít v naději, že se tu nachází poklad, kterého by se dalo využít ve prospěch kostela.

"Ale pro strach z Prusův, kteří tehda do okolí náchodského vnikli, jen kvapně rakve prohlédli a sklípek zazdili. Zacházelo se při tom s rakvemi způsobem vandalským, jak ukázalo roku 1778 druhé ohledání tohoto sklípku. Tehda totiž rytíř z Bienenberka, dychtiv jsa tu hrobku viděti a popsati, sobě od konsistoře hradecké povolení vyžádal a u přítomnosti hejtmanově a farářově do zdi otvor vylámati dal, skrze nějž se dotčení tři páni do hrobky dostali. Zde shledali tři veliké rakve s nohami a kruhy, které bývaly zaletovány, ale na ten čas již nasekány byly, aby se do nich hleděti mohlo. V nich těla Viléma Trčky, Barbory z Bibršteina a Jaroslava Trčky, na vrchu pak nápisy a znaky. Kromě těchto rakví velikých byly tu rakvičky s tělem Karla († r. 1588 ), nejmladšího syna Jaroslavova, ještě docela neporušená, pak jiná cínová rakev na způsob obyčejné skříně nahoře rovné, na kteréž se také nápis nacházel, ale kromě čísla 1596 již se přečísti nemohl, poněvadž jej vlhkost svrchních dřevěných rakví strávila," popisuje August Sedláček ve svém díle Hrady, zámky a tvrze české.

Kromě pěti cínových rakví byly v hrobce na sobě naházené ještě čtyři velké dřevěné rakve a jedna malá a shnilé pozůstatky asi dvou dalších rakví. "Poněvadž byly dělány ze dříví borového a nápisů při nich nebylo, domníval se rytíř z Bienenberka, že byly také vsazeny do cínových truhlí, ale cín že z nich vzat a jinak spotřebován byl. Jak se zdá, pravdu uhodl," dodává Sedláček.

Pohnutý rok 1866 pak přinesl další narušení klidu - rakve s ostatky těl členů rodiny Trčků byly vytaženy na náměstí a otevřeny.

Dnešní podoba hrobky je z roku 1884, její prostor se zmenšil na čtyři rakve a jednu příčně položenou pod oknem.

Noční prohlídky opočenského zámku a trčkovské hrobky přitom nabídly návštěvníkům i mimořádnou příležitost spatřit prsteny, které patřily zde pochovaným příslušníkům rodiny Trčků. Byly jim sejmuty při oné nešťastné události roku 1866. Na další noční prohlídku i se sestupem do trčkovské hrobky se zájemci mohou vydat ještě 21. srpna.