Stejně jako mnoho jiných svátků jsou i Velikonoce silně komercializovány, tradice jsou nahrazeny jedním odpolednem v supermarketu, kde lze snadno pořídit vše, od pomlázek až po beránka.

Lidé zvyky dodržují

Neplatí to ovšem pro všechny. Velikonoční reklamy, které z výloh a plakátů bijí do očí již dobrý měsíc před svátky, svým způsobem zkreslují realitu. Vytvářejí dojem, že byznys už skutečně porazil tradice. To však není vždy pravda.

„My velikonoční tradice dodržujeme, barvíme vajíčka, kluci chodí na pomlázku, dokonce je tu i pomlázková zábava,“ říká jedna z dotázaných, důchodkyně Marie Kačerová z Bohdašína.

Tradice však nejsou jenom pro dříve narozené. Velikonoce jsou oblíbené i mezi mladými, a to nejen pro populární velikonoční popíjení. „Chodíme na koledu převážně k příbuzným. Rozhodně to neznamená jen se opít, jako to mívají jiní. Další tradicí si nejsem jist, ale myslím, že je s Velikonocemi spojen nějaký půst, takže já o velikonočním svátku nejím maso,“ vysvětluje student Jan Doležal z Dobrušky.

Velikonoce jsou však jiné

To, že se však velikonoční svátky již posunuly jiným směrem, je zřejmé i přes snahy a současné trendy oživit tradice.

„V posledních desetiletích je tato koleda spíše pro děti, pokud se někam vydají dospělí, tak spíše za účelem důkladného popití,“ popisuje svůj pohled na současné Velikonoce Jiří Mach, vedoucí Vlastivědného muzea v Dobrušce.

„Rozdíl spatřuji i v tom, že dříve chodila opravdu parta lidí a navštívili ve vsi skoro každý dům, dnes lidé jezdí spíše po příbuzných,“ pokračuje Mach.
Velikonoce se tedy mění a stávají se spíše sváteční příležitostí, kterou mnozí využívají k návštěvám příbuzenstva a přátel.

Ačkoli pondělní koleda se jako tradice vryla hluboko do povědomí společnosti, některé zvyky z velikonočních svátků již téměř vymizely, alespoň na Rychnovsku. „Dříve bylo běžné chodívat ven i na Zelený čtvrtek s takzvanými klapačkami, ty byly většinou vlastní výroby,“ dodává Mach.

Východočeské specifikum

Dodržování velikonočních zvyků v regionu se ničím nevyrovná tradicím, které se drží na Moravě. Ovšem i na Rychnovsku a vlastně v celých východních Čechách se mohou obyvatelé pochlubit zajímavým zvykem, a to dívčí koledou. „Dívčí koleda je zcela ojedinělý zvyk. Původ má zřejmě v tradici jarního lítování a líto se pak postupem času změnilo na binovačku,“ vysvětluje Jiří Mach.

Dívčí koleda, která se na Rychnovsku odehrává čtrnáct dní před Velikonocemi, je stále poměrně oblíbeným zvykem, dívkám pak velikonoční „výprask“ nepřipadá tak nespravedlivý.

Lucie Růžičková