Z NOVELY VYHLÁŠKY 
o době lovu jednotlivých druhů zvěřeZásadní změnou je úprava v době lovu prasete divokého. Od 1. ledna 2016 lze lovit všechny věkové kategorie prasat bez rozdílu pohlaví po celý rok.

Mění se i doba lovu další zvěře, která způsobuje škody na lesních kulturách a zemědělských plodinách. U jelena evropského, daňka skvrnitého, muflona a siky japonského lze mláďata (tedy koloucha, daňče a muflonče) nově lovit do 31. března, tedy o tři měsíce déle (u jelena o dva a půl).

Další změna umožní lov jezevce lesního už od začátku září, 
což je o měsíc dříve než doposud.

Možnost lovu s pomocí dravce je nově prodloužená do konce ledna.

Vstoupila totiž v platnost novela vyhlášky o době lovu jednotlivých druhů zvěře. Ministerstvo zemědělství tak jejím přijetím reagovalo na rostoucí škody způsobené spárkatou zvěří na lesních porostech, zemědělských plodinách a pozemcích.

Za přemnožením lesní zvěře jsou teplé zimy. Bachyně metají, tedy rodí selata v zimě, a díky příznivějším klimatickým podmínkám přežívají i slabší kusy. Podobně je to u jelenů, daňků nebo muflonů, tvrdí představitelé mysliveckých spolků.

Jaké změny oproti původnímu stavu přinesla nová vyhláška? „Především změnila doby lovu vybraných druhů spárkaté zvěře, u kterých se dlouhodobě nedaří snižovat jejich početní stavy. Týká se to dospělých jedinců prasete divokého, které je možno lovit celoročně. Prodloužila se doba lovu mláďat jelena lesního, siky japonského, daňka a muflona, a to do konce března," vysvětluje Jiří Brandejs z Okresní myslivecké rady Rychnov nad Kněžnou.

Drobná úprava se dotkla i doby lovu jezevce lesního, kterého je možné lovit již od 1. září do 30. listopadu, a pozměněna jsou i pravidla lovu s loveckými dravci.

„K celoročnímu lovu bez rozdílu pohlaví a věku u prasete divokého se přistoupilo z důvodu snižování početních stavů divočáků, a tím snížení škod, které tato zvěř způsobuje," tvrdí Brandejs, podle něhož novelizace není nařízením. „Je to další nástroj k tomu, jak je možné řešit problém s početními stavy černé zvěře. Takže je na každém myslivci, jak tuto možnost uchopí a bude praktikovat."
Škody na Rychnovsku vznikají především na plodinách, které jsou pro zvěř atraktivní – na kukuřici a obilninách.

„Divočáci v podhůří Orlických hor poškozují i pastviny, a to tak, že je rozrývají. Ovšem je nutno dodat, že současný způsob hospodaření na zemědělských pozemcích vytváří ideální podmínky pro skrytý život divokých prasat. Kvůli tomu je obtížné provádět redukční lov této zvěře," říká Brandejs, předsedající okresní myslivecké komisi.
V posledních letech se dokonce nezřídka vyskytly případy, kdy se divočáci nebáli přiblížit k obydleným místům.

„Tyto problémy byly zaznamenány hlavně v oblasti středních Čech, kde zástavba sahá místy až k lesním porostům a ladem ležícím pozemkům, které jsou ideálním krytem. Na Rychnovsku se tento problém objevil v lokalitě Týniště nad Orlicí. Divočáci tam ryli v okolí paneláků a dětských hřišť. Místní se je snažili odradit pachovými ohradníky a povoleným odstřelem na nehonebních pozemcích."

Lidé řeší, zda jim při setkání s divočákem v přírodě hrozí reálné nebezpečí. Do paměti se jim vryla proslulá úsměvná reklama na kofolu s tatínkem a malou holčičkou, která v lese uviděla „prasátko". Podle Brandejse divočáci v běžné situaci nebezpeční nejsou. „Pouze v případě, že by zvěř byla poraněna, popřípadě kdyby se bachyně se selaty cítila v ohrožení, tak by mohlo dojít k nějaké nepříjemné situaci."

A jak se zachovat, pokud na ně člověk narazí v lese? „Pokud se s černou zvěří někdo v lese setká, tak je dobré chovat se hlučně, což by mělo divočáky odradit."