TÉMA: Pamětní deska, nebo propagace neonacismu?

Pamětní deska, která se dne 5. prosince objevila na místě, kde byl zavražděn Daniel Hejdánek, zřejmě nebude na svém místě dlouho.

O její existenci se teď na základě informací Deníku zajímá jak policie, tak radnice příslušného městského obvodu. Zatímco radnice řeší co s deskou, která se na místě objevila bez předchozího svolení, policie se zajímá o runovou symboliku, která na ní tvoří hlavní a prakticky jediný motiv. Okresní soud v Litvínově již případ podobné náhrobní desky řešil a nařídil její odstranění. Její autor byl navíc souzen za propagaci neonacismu.

“V těchto případech může být problém prokázat, jaký význam má použití symbolů v konkrétním případě, především, zda jsou runy vztaženy významově k nacismu anebo k (neo)pohanskému hnutí (přičemž druhý případ by nebyl právně relevantní),“ upozorňuje expert Miroslav Mareš s tím, že předchozí rozhodnutí soudu v podobné kauze nemusí být závazné, nicméně pro státní orgány může být inspirací. Hlavní úkol ale bude pro policii zjistit, kdo je za umístění desky odpovědný.

Deska se na místě v Hlaváčově ulici objevila 5. prosince, tedy v den, na který radikálové již několik let svolávají pietní pochod, na kterém si nepotrestanou vraždu připomínají. Podle antifašistů se ale jedná jen o záminku pro neonacistický sraz.

Letos jej extremisté vylepšili o pamětní desku, jejímž ústředním motivem je původně germánská runa Algiz, nebo také Man nebo Yr.

Navíc podle Václava Hejdánka, otce zavražděného mladíka, nese deska věnovaná jeho „kamarády“ také špatné datum narození.

Runa na hrobech je nacistická tradice

Jednalo se o symbol života nebo zrození, nebo naopak smrti. V počátcích nacistického Německa ale okultismem posedlí předáci režimu adaptovali tuto runu i do symboliky Třetí říse jako symbol programu Lebensborn (Nacistický projekt na vytvoření čisté árijské rasy. Pozn. redakce) a začala se objevovat na dokladech a hrobech SSáků jako symbol datumu narození a v obrácené pozici jako datum úmrtí. A ve stejné souvislosti se objevila i na Hejdánkově památníku. Neonacisté však s oblibou argumentují tím, že se jedná pouze o staré runové písmo. Bez souvislosti s Třetí řísí by jej však znali a používali asi jen velmi těžko…

Soud už jednou podobný náhrobek odstranil

Podobná deska, jiné město, ale stejná symbolika. Tak to před pár lety vypadalo v Litvínově. Na zdi tamnějšího dopravního podniku, kde byl v pouliční rvačce zabit neonacista Miloš Reho, se objevila deska zdobená stejnými symboly, jaké se teď objevily na desce věnované Danielu Hejdánkovi.

Pomník byl tehdy odstraněn a jeho zhotovitel Jan Rödl stanul před soudem za propagaci neonacismu. Po vleklých soudních tahanicích a několika odvoláních se ale nakonec trestu vyhnul, ačkoliv okresní soud v Mostě jej odsoudil k podmíněnému trestu, krajský soud nakonec verdikt zrušil. I přesto však soudní znalec poukázal na to, že použití runových znaků pro pietní účely je vysoce závadné a že obžalovaný velmi dobře věděl, že se jedná o symboly, které ke stejným účelům zneužíval i nacistický režim.

Stejný vývoj zřejmě čeká i obdobnou desku, která se začátkem prosince objevila v Hlaváčově ulici v místech, kde na následky střelného zranění zahynul před sedmnácti lety tehdy šestnácitletý Daniel Hejdánek. Pachatele vraždy se nikdy nepodařilo zcela usvědčit, ačkoliv policie měla dva podezřelé muže romské národnosti.

K místu události pořádají extremisté každoročně pietní pochod, letos jej organizovali příznivci neonacistického hnutí Odporuj! dříve Národní odpor.

„Případem se již zabývá příslušné oddělení kriminální policie,“ potvrdil Deníku jeden z pardubických policistů. „Vše je ale zatím ve stadiu prověřování. Asi do týdne by se věcí na základě zjištěných skutečností mohl zabývat i státní zástupce. Nějaké informace o konkrétním autoru desky ale už budeme mít,“ prozradil policista.

Otázka pro: Hanu Tomanovou, starostku MO1 - Jak bude město postupovat v případě Hejdánkova pomníku?

„Případem jsme se již začali zabývat. Pomník, na který nás Pardubický deník upozornil, by měl pravděpodobně ležet na pozemku města. Jenže ani na oddělení dopravy a ani na stavebním odboru jsme nezaznamenali žádnou žádost a ani povolení k umístění pamětní desky v tomto místě, takže nezbývá než konstatovat, že byla umístěna načerno. V této chvíli jsme se spojili s právníkem a znalcem, který nám dodá další analýzu a budeme vše konzultovat pochopitelně také s policií. Pomník na místě ale nezůstane. Plánujeme oslovit hlavního organizátora pochodu, aby načerno umístěnou desku nechal zase odstranit. V případě, že by se tak nestalo, jsme připraveni nechat ji odstranit na náklady města.“