Další články ze Solnice najdete zde

Ta ho označuje za prvního principála kouzelného divadla na našem území: "Magická lóže nyní hrdě nese jeho jméno. A to i proto, že je úzce spjat s Jaroměří, kde je i pochován. M. S. Patrčka byl na základě aktivity magické lóže uznán za patrona českých kouzelníků."

Jméno Silorád (psané též jako Silorad, Sílorad, Sylorad či Sýlorad) je vlastenecké, vyjadřovalo jeho vztah k fyzikálním pokusům a k vynálezům. Patřila mezi ně například i "dmýchavka","plavno" či "ochechule".

Vynálezy Michala Siloráda Patrčky:

plavno - stroj, v němž "lehce přes vodu plovati lze a každé potopení se nemožné jest"
hasič - stroj, "jímž se voda do ohně ne pramenem, nýbrž hromadou házeti může"
hubice - "stroj ku potírání vojsk nepřátelských a vyhubení měst, bez užívání prachu"
dmýchavka - "stroj ku posunování těžkých věcí"
dělo - "studeným železem k vypálení bez prachu"

Zdroj: Pomník Michala Silorada Patrčky v Jaroměři (turistika.cz)

Kupec, voják, učitel

Michal Patrčka, jehož v televizním seriálu F. L. Věk ztvárnil Roman Skamene, se narodil v rodině solnického výrobce punčoch a pozdějšího kupce Františka Patrčky a jeho ženy Anny. Podobně jako dobrušský Věk - František Vladislav Hek i on toužil po vědění. A svých snů se musel vzdát, přednost měly povinnosti v otcově obchodě, a tak se vyučil kupcem. Ostatní vědomosti získával pouze jako samouk.

Kritické v jeho životě se staly roky 1811 a 1812. Dne 15. března 1811 vyhlásilo Rakousko státní bankrot a znehodnotilo veškeré úspory obyvatelstva na pětinu původní hodnoty a v tomtéž roce přišla ještě jedna rána, dům Patrčkových vyhořel a obchod zbankrotoval. Michalův otec František Patrčka zemřel 1. října 1812.

Ještě týž rok se Michal ucházel o místo redaktora Vídeňských novin a později v Praze Krameriových novin, neúspěšně. Po návratu do Solnice byl v roce 1815 odveden k vojsku a krátce se účastnil dokonce protinapoleonského tažení. Roku 1816 se stal učitelem dětí ženatých vojáků v pevnosti Josefov.

Pod vlivem přátel Václava Hanky, Josefa Liboslava Zieglera a Františka Vladislava Heka si ke jménu přidal libozvučně znějící vlastenecké Silorád a ve volném čase začal psát. Přispíval do různých tiskovin. V roce 1823 byl vojenské služby na vlastní žádost zproštěn jako invalida - byl silně krátkozraký.

Mnemonik, mechanik a principál kočovného divadla

Oženil se až v roce 1835 s Annou Konvičkovou, jako povolání tehdy do matričního záznamu uvedl mnemonik a mechanik. Mohlo by se zdát, že se sňatkem poněkud otálel, než se tak stalo, zplodil se svou budoucí ženou čtyři děti. Jenže získat povolení k uzavření sňatku nebylo jednoduché a bylo také nákladné. Kvůli svatbě nakonec musel oželet vojenský invalidní důchod.

Rodinu se snažil uživit, jak se dalo.

"Hluboké fyzikální a mechanické znalosti přetavil v objevy skutečně bizarní. Společné měly jedno: nebyl o ně zájem. Ať šlo o mechanického dřevěného koně na kliku, na němž prý dojel z Josefova do Jaroměře, ženijní rozbušku nebývalé síly (tu zavrhlo ministerstvo války jako nehumánní), "přelibě znějící" hudební stroje ochechule či melodion. V letech 1835 - 1837 provozoval kočovné divadlo. Předváděl v něm své vynálezy, recitoval, kouzlil, zpíval. Ohromoval obecenstvo schopností pamatovat si na 150 000 čísel a tisíc dat ze světových dějin. Další požár však zmařil veškeré naděje. Michal Silorád Patrčka těžce onemocněl. Dožíval ve velké bídě v Jaroměři," uvádí se v článku o této neobyčejné osobnosti na webových stránkách kultura-hradec.cz.

Michal Silorád Patrčka zemřel v nedožitých 51 letech - 25. dubna 1838. Místo jeho posledního odpočinku dnes není známé, hřbitov, kde byl pochován, byl zrušen. Přesto se na něj nezapomnělo.