Cedule lákající na prodej živých ryb je možné spatřit u silnice v Pohoří. Starostovi obce Zdeňku Krafkovi, který je zároveň rybářem, však v současné době dělají starosti spíš ty, které kvůli letošnímu suchu uhynuly.

„Přes prázdniny nám voda do Zlatého potoka vůbec netekla, natvrdo vyschl. Vyschla i Dědina, se starostou Českého Meziříčí jsme na to upozorňovali a posílali jsme fotografie na krajský úřad a na Povodí Labe,“ říká Zdeněk Krafka, podle kterého by řešením mohla být původně plánovaná vodní nádrž v Mělčanech.

Jenže řešení protipovodňových opatření v Mělčanech se stalo předmětem několik let trvajících diskuzí. Až letos získal územní rozhodnutí projekt suchého poldru. Ten u pohořského starosty nadšení nebudí. Při povodních by prý sice pomohl, ale ne při dlouhodobém suchu jako v současnosti.

„Mělčanská vodní nádrž není a mohla být už před osmnácti lety. Mohla nám dotovat vodu v potocích v obdobích sucha,“ vysvětluje Zdeněk Krafka, který z průtahů a podle něj nevhodného výsledného řešení v podobě suchého poldru viní ekology.

Ti považují suchý poldr za přijatelný kompromis a upřednostňují k přírodě blízká opatření pro zadržení vody. Nelíbí se jim naopak, že někteří tato opatření blokují.

„Akorát se mohou jít podívat na dílo zkázy a posbírat si, jestli tam ještě zbyly, nějaké mihulky a vranky. Většinu toho, co v kalužích přežilo, odnesli dravci a volavky, které tam nalétávaly, ty rybičky neměly šanci. My jako rybáři pak ani nemáme kam dát ryby, které máme v letošním plánu vysadit. Do potoka teď chodíme v teniskách. Když se pojedete podívat do Dobrušky, přes práh se tam přelévá nějakých osm či dvanáct litrů, přičemž osm litrů z toho je přečištěná voda z čističky,“ zdůrazňuje starosta Pohoří.

Rybáři v Rychnově nad Kněžnou ani Opočně, kam přitéká více vody než na Dobrušku, oficiálně žádné úhyny ryb nezaznamenali. „Nějaké úhyny byly na tocích po Dobrušce. Bohužel jsou takové úseky, kde voda z různých důvodů neteče, jsou to dopady sucha a je to dané i tokem, jak je to tady zanedbané a je to nemožné dát do pořádku,“ říká předseda místní organizace rybářů v Opočně Pavel Marek.

Nejen sucho bere vodu. Oblasti Rychnovska podle analýzy odborníků neprospívá ani rozpínající se průmyslová zóna v Kvasinách, která může ohrozit pro změnu zásoby spodních vod pro Rychnovsko a Hradecko.

Zákaz odběrů vody

Vodoprávní řád také před několika dny vydal upozornění, v němž veřejnost upozorňuje na nízký průtok v potocích na Dobrušsku a varuje před odebíráním vody z nich. Jak uvedl vedoucí oddělení životního prostředí Tomáš Seidl, za takové počínání hrozí pokuty.

Už v roce 2015 došlo k opakovaným úhynům ryb na Zlatém potoku a Dědině kvůli suchu a havárii čističky v Dobrušce.

„Z mého pohledu to, že není voda, je zapříčiněno malým přítokem z hor. Pak vlivem odčerpávání, odparu a přirozeným zasakováním nezbývá voda na spodní úsek toku,“ míní starosta Pohoří, podle něhož situaci neprospívá ani technický stav stavidla na jezu v Cháborách, který není schopen při takto malém průtoku regulovat efektivně průtok. I když je dotažené na dno, díky bočním netěsnostem a netěsnostem ve dně, tady voda prosakuje.

Sucho a raci

V minulosti se přitom do oblasti Orlických hor, ale i do Janovského potoka v okolí Dobrušky nasazoval rak říční. Už před třemi lety, kdy úseky Janovského potoka zcela vyschly, se skupina nadšenců pustila do záchrany tohoto kriticky ohroženého druhu a stovky raků přenášela do okolních říček. Jenže přitom porušili předpisy. Přemísťovat chráněné živočichy z jednoho toku do jiného totiž není dovoleno a hrozí za to pokuty. Zachráncům však šlo v první řadě o přežití raků.

Jejich stěhování odborníci nedoporučují už kvůli hrozbě račího moru, letos se objevil hned v několika lokalitách Česka. Plísňové onemocnění zavlečené do Evropy americkými druhy raků devastuje u nás domácí populaci raků říčních a kdo jednotlivé druhy nerozezná, může při jejich „záchranném“ přemísťování způsobit více škody než užitku.