A ještě aby ne. Příležitostí k oslavě bylo víc než dost.

Samo kino má letos druhé narozeniny. V nových prostorách je od roku 2010. Karel Vlček za rok oslaví životní jubileum 80 let a stejné výročí má letos i druhým muž neodmyslitelně spojený s městem pod Orlickými horami. Jej jím bývalý ředitel kina Jiří Sedláček.

Společné setkání

Mezi hosty a gratulanty v jedné osobě se objevil také  Pavel Taussig – filmový historik, scénarista a publicista, který přijel oba oslavence pozdravit. Oba totiž mimo jiné také velikou měrou v minulosti přispěli k propagaci české kinematografie a města Dobrušky.

Bohužel tohoto setkání velikánů regionální kultury se nemohl již zúčastnit  Radoslav Brzobohý, který osobně přislíbil návštěvu v Dobrušce, ale již se jí nedožil.
Výstava výtvarníka Karla Vlčka nazvaná „60 let výtvarníkem" bude v malém sále dobrušského kina otevřena do 4. listopadu.  (bn)

Trocha historie

Stuhařská tradice v Dobrušce

• V roce 1896 dal starosta Dobrušky, pan Josef Archleb, podnět ke zprůmyslnění města, tj. založení malé stuhárny na výrobu kloboukových stuh. Ve spolupráci s panem Froweinem z Porýní se v roce 1897 rozběhla výroba na 10 stavech. Se vzorováním stuh začal pouze českými zaměstnanci též lékárník pan Žižka roku 1903.
• Kloboukové stuhy šly dobře na odbyt a v roce 1911 došlo ke sloučení obou výroben. Po vzniku československé republiky v roce 1918 byla vládou nařízena nostrifikace (vykoupení všech akcií od zahraničních majitelů). Během několika let tak získala česká firma za vedení paní Rudolfové a pana Nemajera nezávislost na cizím kapitálu.
• V roce 1937 paní Rudolfová zakoupila žakarské stavy  na výrobu vzorovaných stuh a téhož roku s jejich produkcí započala. Žakarské druhy se vyráběly až do podzimu 2005, kdy tato výroba byla zrušena.

Stuhařská technologie

• Žakárové vzorování textilií je způsob výroby plošných textilií s pomocí zařízení, kterým se nechá ovládat každá jednotlivá osnovní nit, resp. pletací jehla nezávisle na ostatních, a tak se dají vytvářet plastické vzory v nadměrné velikosti. Zařízení pro tkací stroje vynalezl v roce 1800 Francouz Charles Marie Jacquard a Jacquardův princip se asi o 100 let později uplatnil také u některých typů pletacích strojů.
• Platiny, hlavní nástroj mechanické části žakárového zařízení, jsou u starších  strojů řízeny děrovanými kartami s naprogramovaným rozmístěním děr, většina nových zařízení pracuje na principu elektromagnetického přenosu impulsu daného počítačem.
• Moderní zařízení pracují až s 24 000 nitěnkami, to znamená, že tkaný vzor může dosáhnout velikosti celé běžné šířky tkaniny (150 cm). V roce 2011 byl poprvé předveden žakárový stroj, který ovládá osnovní nitěnky bez použití složité konstrukce zdvižných šňůr, v roce 2012 však ještě nebyly o tomto vynálezu na veřejnosti známy žádné podrobnosti.
• Použití tkanin bylo určeno původně na slavnostní oděvy a nábytkové potahy z přírodního hedvábí, později také na povlaky na posteloviny nebo ubrusy z česané bavlny a nábytkové potahy z polyakrylových přízí.