Mezi jejich přihláškami převažují ty na obory technických a přírodních nauk, následovány humanitními a společenskými vědami. Informaci podala Ludmila Růžičková z Ústavu pro informace o vzdělávání. Pro tyto studenty, stejně jako ty, které přijímací řízení teprve čeká, je aktuální otázka, zda poslanci rozhodnou o povinnosti studentů hradit si školné za vysoké vzdělání.

Vyučující z rychnovského Gymnázia M. F. Pelcla se letmo tématu školného dotkl a poznamenal: „Máme, co jsme chtěli.“ Tím doslova uhodil hřebíček na hlavičku: Tak jako na většině středních škol i na rychnovském gymnáziu ve studentských volbách s převahou zvítězila TOP 09. Právě Schwarzenbergova strana spolu se stranou Věcí veřejných zavedení školného prosazuje.


Školství zahlcené „turisty“


„Myslíme si, že vysoké školství je nyní zahlcené a školné může pomoci zbavit školství takzvaných studentů – turistů, kteří používají pomaturitní studium jen jako způsob odkladu nástupu do zaměstnání.

Školné může přispět k tomu, aby studovali jen ti, kteří o to skutečně stojí,“ rozhovořila se na téma školného studentka rychnovského gymnázia z třetího ročníku Iva Rytizniková. Svůj hlas ve studentských volbách věnovala straně Věci veřejné.

Ve svých názorech se plně shoduje se spolužačkou Ivou Hauptfleischovou, která dala svůj hlas právě TOP 09. „Také je nám sympatický systém studentských půjček. Věříme, že školné může pozvednout nejen úroveň studentstva, ale hlavně také kvalitu vzdělání a celkovou úroveň školství. Znamenalo by to, že vysokoškolský titul by měl větší hodnotu,“ myslí si Iva Hauptfleischová.


Motivační školné


Obě dívky se chystají příští rok hlásit na humanitní obory a mají další argumenty pro zavedení školného: „Ve Velké Británii je školné běžná záležitost, která už má svou tradici a osvědčila se.“ Z výše školného rovněž nemají obavy: „Je zde horní hranice školného deset tisíc korun za semestr, jako další motivace ke studiu je možnost prospěchového stipendia.“

S ideou školného souhlasí prý i jejich rodiče. Princip školného předpokládá systém zmíněných studentských půjček, takže nutnost platit školné by se rodičů studentů neměla dotknout. „Co si studenti vydělají na brigádách, by mělo padnout na náklady na stravu a bydlení, nikoliv na školné,“ uvádí dále Iva Rytizniková.


Pospávají v učebnách


K podobnému závěru došel i otec dvou dětí z Rychnova nad Kněžnou Jiří Chvojka. „Když je dovoleno vysokoškolákům po večerech dělat po hospodách (pinglovat a jiné brigády), tak ať platí školné. Po odpoledních a večerech dřou na brigádách a pak pospávají na učebnách. To je zneužívání práce kantorů… Když tam žactvo chodí spát, ať za to platí!“ vyjádřil Jiří Chvojka svou dedukci.

Matka dnes pětileté dcerky Zoe Nováková z Rychnovska se ke školnému necítí kompetentní vyjadřovat: „Nemám dostatek informací pro posouzení, zda je to dobrá věc, či ne,“ přiznává. Přesto se nákladů nutných vynaložit na vzdělání svého dítěte již dopředu obává.


S názorem mladých se nepočítá?


Obě gymnazistky, které se vyjadřovaly pro zavedení školného, ve spolupráci s dalším spolužákem organizovaly letošní studentské volby, figurovaly jako členky komise a především iniciovaly jejich konání na gymnáziu.

Reakci nevole, jakou spustil projekt studentských voleb v tehdy vládnoucí straně, považují za nesmyslnou, neadekvátní a vnímaly ji jako zastrašování. „Je vidět, že s názorem mladých vzdělaných lidí se v této zemi nepočítá,“ řekla Ivana Rytizniková. „Nedělali jsme ani nemysleli pořádáním voleb nic špatného, bylo vidět, že se politici vyjádření našich postojů regulérně zalekli,“ dodala Iva Hauptfleischová.