Jako každoročně se sekunda rychnovského gymnázia vydala na lyžařský výcvik do Horní Úpy. Vyjeli jsme už v brzkých ranních hodinách po naložení všech zavazadel do autobusu.

Po dlouhé cestě jsme dorazili do Malé Horní Úpy, následoval výšlap na naši chatu, která se na šest dní stala naším druhým domovem. Po zabydlení v útulné chatě Míla jsme poobědvali a poprvé vyrazili na svah.

První sjezd a bylo jasno

Při prvním sjetí kopce se rozhodovalo o zařazení do tří skupin. O začátečníky se postarala paní profesorka Čiháková, pokročilejší vedl pan profesor Liebich a piráty svahu zkrotil pan profesor Bosák. Po náročném dni jsme se s chutí vrátili do svých pokojíků. Po chutné večeři jsme dostali poučení o voskování běžek. Poté jsme využili osobního volna až do 22 hodin.

Druhý den ráno nás vzbudila služba určená z předešlého dne. Tento den byl celkově náročný, nejenže nás čekaly jako každý den sjezdové lyže, ale odpoledne pro nás byly připraveny i běžky. Někteří z nás na nich stáli poprvé v životě, a tak to byl pro ně velký zážitek. Během dne jsme měli nachystaná tři jídla, měli jsme se na co těšit. Po únavném dni byli všichni rádi, když si mohli lehnout do svých postelí a v klidu usnout.

Další dny jsme přežili „silou vůle“, a proto nám středeční volné odpoledne náramně prospělo. Někteří se odhodlali ke stavění sněhuláků, jiní si lehli na pokojích a zbytek hrál ve společenské místnosti kulečník nebo „Krkonošský šoupák“. Tyto dvě společenské hry byly celou naší třídou vřele uvítány.

Ve čtvrtek nás čekalo napínavé odpoledne. Měl se uskutečnit závod na běžkách na určeném okruhu, který jsme si předešlý den na běžkách zkoušeli. Ale kvůli nepříznivému počasí byl závod profesory zkrácen na poloviční trať. Všichni se statečně zúčastnili a závod dokončili.

Nechyběl ani závod a sladká odměna

Spekulaci o pořadí všech ve třídě ukončilo až večerní předávání diplomů. Tyto diplomy se nepředávaly pouze vítězům závodů, ale také těm, kteří za celý lyžařský výcvik udělali ohromný pokrok. Ti, co byli odměněni, dostali také krásně ozdobený zmrzlinový pohár. Všichni si tento večer úžasně užili.

Poslední den, pátek, jsme všichni již netrpělivě očekávali závěrečné lyžování. Protože nám profesoři nechali volné jízdy, na kopci jsme se naprosto vyřádili. Když jsme přišli do boudy, čekal nás na stole oběd, kterého se všichni nemohli dočkat. Po něm jsme se vydali do našich pokojů. Tam jsme si zabalili svoje věci a chystali se na odjezd.

Poté, co měli všichni sbaleno, přijela rolba, která naše zavazadla naložila a odvezla do údolí, kde na nás již čekal autobus. Všichni jsme se vydali stejným směrem jako rolba a za půl hodiny jsme stáli před autobusem.

Když jsme si poposedali, rozjeli jsme se do Rychnova nad Kněžnou. Cesta byla zdlouhavá. Měli jsme smíšené pocity. Na jednu stranu jsme se těšili na rodiče a sourozence, ale na druhou bychom nejradši zůstali na horách se spolužáky. Nedalo se nic dělat.

Tento úžasný lyžařský kurz jsme si všichni výtečně užili a nikdy na něj nezapomeneme. Poděkování proto patří hlavně paní profesorce a pánům profesorům, kteří to s námi vydrželi.

Za 2. A8 Nikola Vacková a Tereza Netíková.